Výskyt nádorů jater, žlučových cest a slinivky břišní v naší populaci trvale narůstá. Léčbou budoucnosti jsou miniinvazivní, tj. laparoskopické a robotické zákroky. Shodli se na tom odborníci na 9. ročníku kongresu chirurgie jater, žlučových cest a slinivky v Plzni. Včasný chirurgický zákrok totiž většinou významně pomáhá při léčbě a zachrání či prodlouží život.

Rakovina slinivky břišní patří k nejzákeřnějším onemocněním. Do Fakultní nemocnice (FN) v Plzni přichází s touto diagnózou každý rok 100 až 150 pacientů, závažné onemocnění přežije zhruba jen 15 až 17 procent pacientů. Protože je karcinom slinivky hůře zjistitelný, většina pacientů přichází až v pokročilém stadiu. „Velkou roli v diagnostice hrají příznaky. U slinivky ale většinou lidé mají určité obtíže, které nejsou tak výrazné, aby je donutili vydat se k lékaři,“ uvedl ředitel FN Václav Šimánek.

Podle chirurga z FN Tomáše Skalického je v případě slinivky problém ten, že už nádor o velikosti jednoho centimetru zakládá metastázy a je tak velmi nebezpečný. „Za 25 let jsme vylepšili diagnostiku a chirurgickou techniku. Vylepšila se ale také onkologická léčba. Výsledky jsou však bohužel stejné, většina lidí umírá,“ upozornil Skalický.

Cukrovka či nechutenství

Václav Liška, chirurg a vedoucí Laboratoře nádorové léčby a regenerace tkáně plzeňského Biomedicínského centra, sdělil, že lékařům se jen velmi málo daří zachytit počínající karcinom slinivky, který nemá žádné symptomy. „Odhalit ho může například až výskyt diabetu II. typu, ztráta váhy, bolesti břicha, nechutenství či změna charakteru stolice. Tyto příznaky by lidé neměli bagatelizovat a co nejdříve jít k lékaři,“ doporučil Liška.

Doplnil, že při podezření lze rakovinu slinivky detekovat mj. také ze stolice či krve. „Třeba v krvi mohou určité markery napovědět, že se v těle odehrává nějaký zánět, který by se mohl změnit na prekancerózu (stav předcházející vzniku maligního nádoru – pozn, red.) a potév karcinom,“ vysvětlil.

Pokročilá onemocnění slinivky se nedají operovat, lékaři proto nemocné odešlou na onkologickou léčbu. „U relativně malé části pacientů se pak podaří zmenšit tumor a poté se zvažuje resekce (odstranění části nebo celého orgánu – pozn. red.). To je velmi významný krok, který před pěti lety nebyl možný a který se nám nyní daří dobře implementovat do léčebného schématu,“ popsal chirurg Liška.

Ve FN lékaři ročně odoperují zhruba 30 slinivek. Karcinom slinivky břišní se nejčastěji objevuje u lidí ve věku od 50 do 70 let, výjimkou už ale nejsou ani čtyřicátníci. Proč se počty případů závažné nemoci neustále zvyšují, nejsou odborníci zatím schopni úplně vysvětlit. „Může to souviset s tím, že jsme v současné době schopni léčit jiná smrtelná onemocnění. Například dříve umírali kuřáci v 50 letech na infarkt a rakoviny se tak nedožili,“ uvedl jeden z možných důvodů Liška.

Metastáza na játrech

FN patří k evropským špičkám v jaterní chirurgii. Přednosta Chirurgické kliniky FN Plzeň Vladislav Třeška informoval, že plzeňská FN odoperuje kolem sta karcinomů jater za rok. Nejvíce jaterních nádorů tvoří metastázy karcinomu tlustého střeva. Zhruba u 60 procent pacientů s kolorektálním karcinomem se vyvine současně nebo do dvou let metastáza na játrech. „Prvními příznaky nádoru tlustého střeva jsou bolesti břicha či poruchy vyprazdňování. Když diagnostikujeme nádor tlustého střeva, automaticky vyšetřujeme játra,“ řekl Třeška s tím, že chirurgická léčba má nesmírný význam a velmi výrazně pacientům prodlužuje život. „Za posledních 10 let je to enormní skok. Když odstraníme nádor, pacient prožije i 10 let kvalitního života,“ poznamenal přednosta.

Robotické operace

Vladislav Třeška vidí budoucnost právě v robotických operacích, které mají několik nesporných výhod. „Patří mezi ně enormní přehlednost operačního pole, eliminuje třes rukou. Nemocný od druhého dne operace stůně, když to řeknu laicky, jako po slepém střevě nebo žlučníku,“ řekl přednosta. Robotické operace se v Čechách zatím téměř neprovádí. Momentálně se s nimi ale seznamují dva chirurgové z FN Plzeň v italském Milánu.

Prevencí nádoru tlustého střeva je podle Třešky hlavně koloskopie. „V tom se Češi výrazně posunuli. Když jsme na kongresu o koloskopii diskutovali, došli jsme k tomu, že 40 procent lidí chodí automaticky, ostatní se musejí zvát. Musím ale říci, že uvědomělost v prevenci u lidí rok od roku stoupá,“ uzavřel Vladislav Třeška.