Akademičtí pracovníci Lékařské fakulty v Plzni a jejího Biomedicínského centra se však v současné době zabývají výzkumem, díky němuž by radikální léčbu mohlo absolvovat více pacientů.

„Výzkum se zabývá rekonstrukcí portální žíly, což je zapotřebí provést u pacientů s nádory pankreatu, neboli slinivky břišní,“ představuje lékařka Kliniky zobrazovacích metod Fakultní nemocnice (FN) Plzeň Kristýna Bajcurová.

Jedná se o metodu, která by rozšířila spektrum pacientů, u nichž by byla radikální léčba rakoviny slinivky břišní čili operace úspěšná.

Většina pacientů bohužel přijde s pokročilým onemocněním až ve chvíli, kdy už nádor není operabilní. Proto je také úmrtnost na rakovinu slinivky vysoká.

O tom, zda je pacient operabilní či nikoliv, většinou rozhodnou zobrazovací metody, například CT, magnetická rezonance či hybridní metody. U některých pacientů však zobrazovacími metodami nelze přesně odhalit, zda je nádor operabilní či nikoliv. „To pak zjistíme až při samotné operaci,“ vysvětluje přednosta Chirurgické kliniky FN Plzeň Vladislav Třeška. Zhruba u poloviny takových pacientů lékaři po nahlédnutí do dutiny břišní zjistí, že nádor operabilní není. Je totiž nutné provést rekonstrukci portální neboli vrátnicové žíly, která odvádí krev ze střev do jater. Zákrok se v současné době provádí jen u několika málo pacientů, běžnou praxí zatím rozhodně není. To by se však mohlo během několika let změnit. Usilovně na tom pracují vědci v plzeňském Biomedicínském centru, kteří se v současné době zabývají možnostmi, jak zvýšit operabilitu tohoto agresivního nádoru.

„Snažíme se vytvořit model operace u prasete a vlastně simulujeme celý zákrok, který by pak byl proveditelný u člověka,“ popisuje další člen týmu, student Lékařské fakulty UK v Plzni Richard Pálek.

Kdy by se mohla novinka využívat v praxi, se zatím neví. „Do klinické praxe se to může dostat až za několik let. Záleží na tom, kdy dojdeme k závěru, že je to pro pacienty bezpečné,“ zdůvodňuje vedoucí Laboratoře nádorové léčby a regenerace tkáně Biomedicínského centra v Plzni Václav Liška. „S výzkumem by mohl pomoci i CT přístroj, který by mělo mít plzeňské Biomedicínské centrum zanedlouho k dispozici,“ prozrazuje Bajcurová.

„Výzkum má obrovský význam pro léčbu nemocných. Nádorů pankreatu enormně přibývá a navíc postihují mnohem mladší pacienty, než tomu bylo dřív,“ upozorňuje Třeška.