V projektu, který bude završen na sklonku podzimu, se spojily desítky umělců z Plzně a okolí, aby pomohli zachránit vzácné barokní varhany v již zmíněném manětínském svatostánku. „V sobotu 28. listopadu se v budově Českého rozhlasu uskuteční první aukce palet a výtěžek půjde právě na Barbořiny varhany," říká autorka projektu, plzeňská výtvarnice Jana Vacková. Vyvolávací cena každé palety je stanovena na tři tisíce korun.

Kdy a jak se vlastně zrodil nápad udělat takovýhle projekt?
Vše se začalo rodit na začátku loňského roku. Já jsem totiž předtím malovala filmovou klapku pro festival ve Zlíně a napadlo mě, že bychom něco podobného mohli udělat i v Plzni. Jako výtvarníka mě nadchlo ztvárňovat něco na nějaký netradiční předmět, a tak mě napadla paleta.

Věděla jsem, že to bude organizačně náročná akce, takže jsem oslovila sdružení Svět podle Jakuba, které se kromě jiných aktivit už několik let snaží získat prostředky na záchranu varhan v kostele svaté Barbory 
v Manětíně. Se sdružením jsem navíc spolupracovala už před třemi lety, takže k těm lidem mám plnou důvěru. Řekla jsem jim prostě, co mě napadlo, a jim se to zalíbilo.

Jak reagovali výtvarníci?
Loni na jaře jsem s tím nápadem přišla na členskou schůzi Unie výtvarných umělců plzeňské oblasti. Myšlenka je nadchla a ze schůze jsem odcházela s 53 podpisy výtvarníků, kteří se chtěli zapojit. Strašně mile mě to překvapilo a měla jsem obrovskou radost.

Varhany v kostele svaté Barbory
v ManětíněBarbořiny varhany pocházejí 
z roku 1721. Dnes jsou ve špatném stavu stejně jako celý kostel, který obklopuje hřbitov. 
Na záchranu varhan by podle Marka Roštíka ze sdružení Svět podle Jakuba bylo zapotřebí více než tři miliony korun. Do sbírky může přispět každý, účet má číslo: 2800493578/2010. Více 
na www.svetpodlejakuba.cz.

To číslo nebylo konečné, přidali se ještě další výtvarníci…
Ano. Měla jsem v tu chíli pocit, že se děje něco velikého. Několik dalších lidí se ozvalo s tím, že by se do projektu také rádi zapojili. A sama jsem rovněž oslovila několik kolegů z Prahy a také několik bývalých známých Plzeňanů, takže výstava obsahuje i díla slavných plzeňských rodáků Jiřího Suchého a Jiřího Slívy.

Výtvarníci dostali během prázdnin palety a dali se do práce. V prosinci svá díla odevzdali, v lednu pak byla instalována první výstava Na plzeňské paletě v plzeňském Domu hudby. Od té doby palety pořád někde jsou. Ještě nezahálely ani jeden týden.

Jaká je odezva na výstavu?
Zatím jsem se setkala pouze s kladnou odezvou. Lidem se ty pomalované palety líbí, protože je to trošku něco jiného. Je to hodně barevné, každá paleta je jiná. Je to zajímavé.

Jak vlastně vypadá stěhování tolika palet z místa na místo?
Je pravda, že je jich hodně, takže je to logisticky náročnějsí. Všechno se vždy musí opatrně zabalit a pak se vybalit, aby se nic nerozbilo. Palety vozíme vlastními auty a vezli jsme je například i do bavorského Schönsee, kde byly vystavené v Centru Bavaria Bohemia.

Stojí to hodně úsilí…
Člověk z toho ale má dobrý pocit. Řekne si, že dělá něco, co má význam. Aspoň jednou za život by to měl udělat každý.

Je v plánu projekt zopakovat?
Určitě bychom chtěli pokračovat. A rozhodli jsme, že bychom to opakovali jednou za dva roky. Takže příští rok bych zase oslovila lidi, rozdali bychom palety, umělci by malovali a v roce 2017 bychom je mohli na různých místech vystavovat a následně vydražit.