Při tom to byli právě ženisté, kdo usnadňovali cestu vpřed ostatním druhům vojska, jako byli tankisté či dělostřelectvo. Jednou z takových jednotek, jež v dubnu a květnu roku 1945 operovala na našem území, byl i 166. ženijní bojový prapor (166th Engineer Combat Battalion).

Do bojů v Evropě se tento prapor zapojil na začátku srpna 1944, když se vylodil ve Francii na pláži Utah. Během postupu přes Francii, Lucembursko a Německo podporoval různá vojenská uskupení v rámci Pattonovy Třetí armády. Vojáci praporu pro ně stavěli rozličné typy mostů, zajišťovali sjízdnost cest, odstraňovali minová pole, likvidovali zátarasy zbudované nepřítelem či obstarávali distribuci vody.

Na naše území vstoupili vojáci praporu hned několikrát. Nejdříve rota A dělala podporu 2. jízdní skupině (2nd Cavalry Group) během osvobozování Aše. V období od 20. do 22. dubna zde kromě svých ženijních povinností byli využíváni i jako pěchota. To znamená, že kromě čištění cest či odstraňování min u obce Krásná také čistili domy od ostřelovačů a hlídali různé sklady a několik ašských nemocnic.

Vojáci z 512. dělostřeleckého praporu během druhé světové války.
Západní Čechy osvobozoval i zapomenutý dělostřelecký prapor

Následně všechny tři roty působily v různých oblastech mezi Chebem a Rozvadovem. V závěru dubna zde odstraňovaly zátarasy, zpevňovaly mosty nebo likvidovaly miny v oblasti Stará Knížecí Huť v Českém lese.

Od května pak bylo jejich úkolem podporovat 5. pěší divizi (5th Infantry Division), především udržovat sjízdné cesty a zpevňovat jednotlivé mosty v sektoru Páté divize. Do třetice tak tato jednotka vstoupila na naše území v oblasti Šumavy. 6. května 1945 se rota C pohybovala v obcích Strážný, Houžná, České Žleby, Dobrá, Stožec.

Frank J. Luza (1911 - 1945) v době, kdy končil střední školu. V té době netušil, že jeho život vyhasne v Československu.Frank J. Luza (1911 - 1945) v době, kdy končil střední školu. V té době netušil, že jeho život vyhasne v Československu.Zdroj: New Haven High SchoolTento den byl posledním dnem v životě pro svobodníka Franka J. Luzu (1911 – 1945), který sloužil právě v rotě C. Pocházel ze státu Connecticut, jeho rodiče přišli do USA z Litvy pár let před jeho narozením. Po střední škole odešel studovat na Massachusettský technologický institut, ten ale zřejmě nedokončil, protože při nástupu do armády má v dokumentech uveden pouze rok studia na vysoké škole. Do armády byl odveden v dubnu 1943, v té době žil s manželkou Faye ve městě Branford.

Frank J. Luza zemřel na následky střelného zranění, ne však v boji, ale díky nešťastné náhodě. Zrovna když spal, jiný voják vedle něj čistil pistoli a z ní náhodně vyšel výstřel. Ten zasáhl Luzu do pravé části hrudníku. Byl převezen do zdravotnického sběrného místa Američanů, které se nacházelo v Lenoře. Ještě ten den svému zranění podlehl. O dva dny později byl pohřben na americkém vojenském hřbitově v Norimberku. Na začátku srpna byly jeho ostatky přemístěny na americký vojenský hřbitov v St. Avold ve Francii. Jeho manželka pak nevyužila možnost převozu těla do USA, z důvodu, že by neměla sílu absolvovat znovu celý pohřební ceremoniál. I tak byly Luzovy ostatky pohřbeny potřetí, v lednu 1949 byla jeho rakev přemístěna ještě jednou v rámci reorganizace hrobů na hřbitově v St. Avold.

Harry W. Shearer (vlevo) se svými bratry Thomasem a Richardem v průběhu druhé světové války.
Američtí vojáci umírali na západě Čech i po skončení války

Rota B doprovodila následující den Pátou divizi až do Vimperku, rota C opravovala most přes Řasnici a rota A dostala v dalších dnech za úkol udržovat cestu z Philippsreut do Vimperku. Podporu Páté divizi prováděli do 13. května, pak byl prapor převelen do Regensburgu. Zde jeho vojáci začali s čištěním města od sutin, k ruce jim bylo 14 000 válečných zajatců. V červnu pak stavěli tábor pro tyto válečné zajatce.

V Německu byli dislokováni až do poloviny září, kdy se přesunuli do Francie a čekali tam na svoji loď, jež je odveze domů. Dočkali se 19. října, kdy vypluli z Marseille směr New York. A poslední říjnový den pak došlo v Camp Shanks ve státě New York k deaktivaci jednotky.

V průběhu svého evropského tažení tento prapor stavěl šest různých typů mostů. V součtu jednotlivých délek měly všechny jeho mosty 2068 metrů. Tedy dva kilometry mostů, díky nimž bylo osvobozeno z nacistického područí také Československo.

Jiří Frýbert