Mezi nimi je i sedmnáctiletá Šárka Rohlíková a stejně starý Adam Komiš. Ten byl navíc i účastníkem setkání s prezidentem České republiky Petrem Pavlem, který vybranou skupinu skautů přijal na Pražském hradě před jejich odletem do Jižní Koreje.
„Cesta je daleká a dlouhá, trošinku z ní máme strach, přece jen je to pro nás vzdálená část zeměkoule, ale zároveň se těšíme na nová místa, zážitky a lidi. A to je to, co mám na skautingu rád, že lidi spojuje a učí je důležitým vlastnostem pro život,“ říká Adam, jehož skautská přezdívka je Kecal. „Já se těším taky moc, protože tam bude hodně lidí z různých kultur z celého světa,“ přitakává Šárka alias Žůža.
Skautské jamboree se koná vždy jednou za čtyři roky a protože je určené pro skauty ve věku od 14 do 18 let, může se jej každý zúčastnit jen jednou. „O účast je vždy velký zájem, přihlašování probíhá dlouho dopředu, podobně jako u vstupenek na velké hudební festivaly. Podmínkou je i doporučení skautského vedoucího a u starších skautů i motivační dopis,“ vysvětluje pětadvacetiletá Alžběta Poláčková z Plzně, která jede jako zástupce vedoucího výpravy.
Letošní jamboree se koná v prvních čtrnácti dnech měsíce srpna a skauti budou bydlet ve společném tábořišti na pláni dlouhé šest a široké čtyři kilometry, kde původně bylo moře. Společně si v táboře budou vařit a během dne se budou věnovat různým aktivitám, zaměřeným například na globální vzdělanost, problémy moderních civilizací a dalším aktuálním tématům.
Účastníci se dopravují do Jižní Koreje letecky, ale kromě toho pluje do místa konání po vodě ještě kontejner s vybavením pro českou expozici. „Budeme tam vystavovat například obrovský 2,5 metru vysoký model lípy, jako symbol České republiky, nebo ukázky našeho unikátního turistického značení. A vezeme si i potřeby pro vaření, protože to je jedna z aktivit, při které naše děti vaří těm ostatním česká jídla. Představujeme jim ale i naše oblíbené hry, tance nebo typickou českou hudbu,“ říká Alžběta Poláčková, která byla jako dospělý dobrovolník i na předchozím jamboree v Západní Virginii v USA.
„Taková akce vyžaduje pečlivou organizaci a proto přípravy trvají i osm let. Přesto vždycky dojde k různým nečekaným událostem, jako jsou třeba ztracená zavazadla nebo to, že jeden oddíl minule skončil v karanténě kvůli podezření z virózy. Nejsilnější příběh se ale odehrál už před mnoha lety, kdy výprava jedné země zahynula při leteckém neštěstí a nad jamboree pak celou dobu vlála černá vlajka,“ říká Poláčková.
V České republice ani v Československu se zatím světové setkání skautů nekonalo. Nejblíže tomu bylo v roce 1928, ale akce se přesunula kvůli souběhu s Olympijskými hrami na rok 1929 a uskutečnila se k poctě zakladatele skautingu Robertu Baden-Powellovi ve Velké Británii. Československu bylo slíbeno příští pořadatelství jamboree v roce 1933, ale také se nakonec v Praze nekonalo, protože se nepodařilo včas získat potřebnou státní záruku. Jamboree se proto tehdy uskutečnilo v Maďarsku.