„Dcera pana Křeliny ho zažila, jak u soudu sprostě řval na jejího otce. Čížka ale poznala už v roce 1949, kdy ovšem zastupoval oběti. Chtěla ode mě zjistit, jestli se jedná o stejnou osobu, která by se za tak krátkou dobu radikálně změnila," popisuje začátky svého bádání zaměřující se mimo jiné právě na komunistického prokurátora Čížka.

O výsledcích svého zkoumání přijel vyprávět na konferenci Spisovatelé za mřížemi, která se minulý čtvrtek uskutečnila ve Státní a vědecké knihovně Plzeňského kraje. „Věděl jsem, že program bude především o hrdinech a důležitosti jejich utrpení. Chtěl jsem poukázat na druhou stranu, která za hrůzami stála," odůvodnil volbu svého příspěvku.

S jakými kauzami je prokurátor Čížek spojen? „V Plzni se jednalo o případ takzvané Borské vzpoury, což byl vlastně proces s dozorcem věznice Čeňkem Petelíkem v roce 1950. On a někteří jeho kolegové i vězni byli obviněni, že chtěli ve věznici vyprovokovat povstání," líčil historik.

Zinscenovaný proces

Pro výstrahu byli nakonec popraveni tři muži. Kromě už zmiňovaného Petelíka se jednalo o bývalého příslušníka československé západní armády majora Reného Černého a politika a agrárníka Stanislava Broje pocházejícího z Volduch u Rokycan. „Na výstrahu všem ostatním se zinscenoval monstrproces, který měl na starosti právě Karel Čížek. Nejenom že soudní proces dozoroval, ale dokonce byl i osobně popravě přítomen," podotkl Kopecký.

Čížkovo jméno je také spojeno s dalším vykonstruovaným soudem proti tzv. Zelené internacionále. Do ní patřila katolická inteligence, jako například spisovatelé Jan Zahradníček, Václav Renč nebo Josef Kostohryz. „Vedoucím pražské skupiny byl středoškolský učitel Josef Kepka, který se narodil ve Vranovicích na Rokycansku. V roce 1952 se bohužel stal obětí komunistického teroru," konstatoval.

Podle Kopeckého Kepka, stejně jako další popravení, šli na smrt se vztyčenou hlavou. „To je, myslím, to nejcennější poselství, které zůstalo. V historii máme přece stovky příběhů plné hrdinství. Jenom o nich nechceme mluvit," uzavřel.
Kepkův životní příběh, stejně jako osudy dalších pronásledovaných literátů, si můžete připomenout na výstavě ve vědecké knihovně. Expozice potrvá do 29. dubna.