Narodil se rok po druhé světové válce, v době, když byl jeho pradědeček, slavný průmyslník Emil Škoda, už 46 let po smrti. Petr Fait, který žije na Havlíčkobrodsku a jemuž je dnes sedmdesát let, zamířil v úterý do Plzně. Zúčastnil se tam křtu knihy Sága rodiny Škodů, kterou nyní regionální vydavatelství Starý most uvedlo na knižní pulty.

„Mám skutečnou radost z toho, že se o mé předky někdo zajímal," neskrýval nadšení Petr Fait, který už má sám dvě vnoučata.

Po válce se potomci stali švanou zvěří

A jaká k němu vlastně vede rodová větev? Továrník Emil Škoda měl se svou manželkou Hermínou čtyři děti: Josefínu, Johannu, Hermínu a Karla, který se později ujal továrny po otci. Johanna Škodová, která se provdala za Ludwiga Weselého, povila čtyři děti, mezi nimi i Petrovu matku Heřmanu Weselou, později Faitovou.

Na svou babičku, která zemřela v roce 1953, když mu bylo sedm let, i matku, která odešla tři roky po Sametové revoluci, Petr Fait dodnes vzpomíná, i když ne vždy se jedná o veselé chvíle. Po válce a s nástupem komunistického režimu se totiž potomci velikána Škody stali spíše štvanou zvěří.

„Babička žila v poválečné době u mých rodičů. Pamatuji si, že jako hraběnka a zámecká paní (rodina měla v Úsobí na Havlíčkobrodsku zámek, pozn. red.) byla tehdy lidmi zesměšňována. Tenhle cejch si pak nesla i moje matka. Režim naši rodinu pronásledoval. Dočkali jsme se několika domovních prohlídek, kdy u nás hledali nějaké cennosti ze zámku. Vzpomínám si, že jsem jednou přišel ze školy a byla zapečetěná ložnice, takže jsme ani neměli kde spát. Takové to prostě bylo.

Na své předky je hrdý

Matka byla jako 'ta hraběnka' často terčem posměchu. Pracovala jako uklízečka, šička nebo roznášela poštu," vypráví Fait. „O rodině Škodů se u nás doma z tohoto důvodu v podstatě nemluvilo," krčí rameny Fait, který je však na své předky patřičně hrdý.

Nová kniha vypráví příběh rodiny Škodů, který začal plzeňským zámečníkem Janem Vojtěchem Škodou ve druhé polovině 19. století a skončil v roce 1945 předčasnou smrtí Emila Škody, což byl vnuk a jmenovec nejslavnějšího příslušníka rodu – továrníka Emila Škody, zakladatele plzeňské strojírny. Autorkou spisu je známá publicistka Marie Korandová.