Po letech čekání se totiž podařilo zrestaurovat rozměrné barokní knihovní skříně. Potřebné finanční prostředky památkáři získali právě díky francouzským a německým filmovým produkcím.

Podle Davida Růžičky z plzeňského pracoviště Národního památkového ústavu si budou návštěvníci téměř čtyři metry vysoké skříně moci prohlédnout v knihovním sále na prohlídkové trase klášterním okruhem. „Skříně, které se vracejí do knihovního sálu po více než 100 letech, doplní tři obdobné, které se v knihovně nacházely už předtím,“ uvedl Růžička.

„Vzhled obou knihovních skříní v průběhu 19. století silně pozměnil bílý, po více než sto letech navíc silně znečištěný nátěr. Chyběly jim odštípnuté části výzdoby, jinde třeba vypadlo nebo zcela chybělo kování. Dlouhá léta čekaly v klášterním depozitáři na svoji obnovu,“ podotkl památkář.

Náročné práce se nakonec ujal známý plzeňský restaurátor Vladimír Hrubý, který už znovuoživoval mobiliář na mnoha dalších objektech Národního památkového ústavu. Téměř dva roky trvající proces se odehrával většinou v jeho dílnách, závěrečné fáze však musel restaurátor s ohledem na rozměry skříní provést přímo v prostorách plaské konventní budovy. „Rozměrné knihovny už jsem restauroval třeba pro zámek v Bečově, ale tak velké skříně, jako jsou v plaském klášteře, ty ještě nikdy. Vždyť každá z nich pojme přes pět stovek objemných svazků! Kvůli manipulaci se knihovny dají naštěstí rozdělit na dvě části, s nimiž mi ale stejně muselo pomáhat několik silných chlapů,“ popisoval nesnadný úkol restaurátor Hrubý.

Sál konventu skříně ozdobí od nové návštěvnické sezony, která začne 31. března. „Spolu s nimi se tam objeví také další novinky pocházející z časů největší slávy kláštera – obraz sv. Karla Boromejského a kniha z dob předposledního opata Fortunáta Hartmana,“ dodal Růžička.