O tom, jak je taková otrava závažná a jak se léčí hovořil pro Deník profesor a přednosta I. Interní kliniky fakultní nemocnice Martin Matějovič.

Co taková otrava způsobí v organismu?

Určitým paradoxem je, že sirovodík není pro lidský organizmus cizorodou látkou. V mikromolárních koncentracích se významně podílí na řízení buněčného metabolizmu, má protektivní vliv na mozkové buňky. Ve vysokých koncentracích však jde o jeden z nejsmrtelnějších a nejrychleji působících jedů. Již několik vdechů stačí k usmrcení člověka. Zatímco malé koncentrace pouze dráždí oči, nos či krk, expozice vysokým koncentracím vede k paralýze mozkových funkcí včetně dechového centra. Dochází k zástavě dechu a následně srdeční činnosti. Sirovodík totiž blokuje buněčné dýchání a znemožňuje tak buňkám využívat kyslík. Smrt při těžké intoxikaci nastává během několika minut. Na přítomnost sirovodíku nás sice upozorní jeho typický a výrazný zápach zkažených vajec. Velmi rychle však paralyzuje čichové buňky a člověk jej brzy přestane vnímat.

Co rozhoduje v případě otravy sirovodíkem o přežití člověka?

Základem je, aby se postižený co nejrychleji dostal z prostředí, kde plyn působí. Při potřísnění oděvu je třeba okamžité dekontaminace. Pro přežití je však nejdůležitější včasné zajištění základních životních funkcí včetně neodkladné resuscitace dojde-li k zástavě dechu a oběhu. Navzdory těmto opatřením však může být prognóza nejistá.

Proč?

Na sirovodík neexistuje žádný protijed, který by uměl sirovodík neutralizovat nebo bránit jeho toxicitě. I přes relativně včasný zásah může dojít k nezvratnému poškození zejména mozku.

V čem spočívá léčba?

Kromě uvedeného neodkladného zajištění základních životních funkcí včetně napojení pacienta na umělou plicní ventilaci a podpory krevního oběhu je to kvalitní podpůrná a neuroprotektivní léčba, vedená specialisty v intenzivní medicíně.

Lze vyváznout z takové otravy bez následků?

V lehkých případech určitě. V těch těžkých, kdy člověk přežije, je také veliká naděje, ale mohou přetrvávat důsledky postižení mozku. Od poruch spánku, soustředění, paměti, deprese až po trvalé narušení intelektu. V případě déletrvajícího nedostatku kyslíku hrozí, že pacient zůstane v trvalém vegetativním stavu, kdy sice sám dýchá, má otevřené oči, ale postižený mozek neumožňuje pacientovi vnímat sebe sama ani své okolí, není schopen žádné komunikace.

Pamatujete za svou praxi podobný případ, jaký se odehrál nedávno v Plzni v čistírně odpadních vod?

Za téměř 30 let praxe si nevzpomínám, že bychom se takovým případem zabývali.

S jakými otravami se setkáváte nejčastěji?

Co se týče jedovatých plynů tak jednoznačně s otravami oxidem uhelnatým. Obvykle jsou způsobeny nedokonalým spalováním, například při používání průtokových ohřívačů v koupelnách. Nicméně 50 procent všech otrav, které léčíme, je způsobeno léky, ať už náhodným požitím nebo pokusem o sebevraždu. Dalších 35 procent tvoří otravy chemikáliemi, obvykle při náhodném požití. K život ohrožujícím otravám třeba vysoce toxickým etylenglykolem může dojít za situace, kdy si muži v garáži nebo dílně přelijí nemrznoucí směs do PET lahve a pak si omylem loknou. Dva tři loky dokáží zabít. A posledních 15 procent otrav jsou způsobené alkoholem, drogami, houbami či rostlinami.

A jakou mají šanci přežít při otravách léky, chemikáliemi a dalšími jmenovanými látkami?

To záleží na toxicitě a množství toxické látky. Extrémně prudké jedy jsou už zmíněný sirovodík a kyanovodík. Na otravu z hub lidé umírají po několika dnech na nevratné poškození jater. To dokáže ale i předávkování paracetamolem, který je v celé řadě volně dostupných léků na nachlazení, například v panadolu nebo coldrexu. Lidé si to často neuvědomí, užívají paracetamol i panadol, dostanou ho tak do těla několik gramů denně a transplantace jater je pak jejich jedinou šancí na přežití.

Kolik takových pacientů zaznamenáváte za rok?

Jsou to naštěstí jen jednotlivci, evidujeme tak pět až deset případů za rok.

Jak jste schopni rozlišit, čím se pacient otrávil, když vám to často nemůže vzhledem k vážnému zdravotnímu stavu říci?

Klíčové jsou informace od svědků, například nalezené prázdné blistry od léků, lahve alkoholu apod. a soubor klinických projevů. Někdy definitivní diagnózu potvrdí až toxikologické vyšetření, které dokáže rychle určit příčinu některých otrav léky či drogami.

Vzpomínáte si na nějaký neobvyklý případ?

Poměrně vzácné jsou těžké otravy jedovatými rostlinami. V poslední době jsme léčili dva kritické stavy, jeden způsobený vývarem z prudce toxického jehličí tisu, druhý z květů oleandru. V obou případech se jednalo o sebevražedný pokus.

Máte nějakou radu, jak otravám předcházet?

Především ukládat na bezpečná místa léky i chemikálie v originálním balení a mimo dosah především malých dětí. A když už člověk nějakou jedovatou látku požije, je důležité okamžitě vyhledat lékařskou pomoc a ideálně s sebou vzít, ať už pacient nebo jeho příbuzní či známí, tu látku či lék, abychom mohli identifikovat příčinu otravy a zahájit léčbu. A při požití louhu nebo nějaké jiné žíraviny hlavně nevyvolávat zvracení, hrozí poleptání trávicí trubice a dýchacích orgánů.