Poukázal na to, že kořeny až 110 let starých stromů na hřbitově zvedají dlažbu a vyvracejí betonové části hrobů, z korun se zase lámou větve a padají k zemi. „Snadno mohou někoho zranit," argumentuje Skala.

Stromy nepošlou dělníci k zemi najednou, ale postupně v příštích letech. „Aktuálně jde o několik desítek kusů, další budou následovat," potvrdil radní města Jiří Kuthan. Také on argumentuje nutností chránit zdraví lidí přicházejících na hřbitov. Z celkového počtu asi 1800 stromů, které tu rostou, jich má padnout přibližně tisícovka. Kromě lip jde například ještě o břízy, jasany nebo smrky.

Povolení k vykácení prvních 38 kusů už vydal magistrátní odbor životního prostředí. „Důvodem je stáří a to, že jejich stav nevyhovuje provozu hřbitova," uvedla vedoucí odboru životního prostředí magistrátu Dagmar Svobodová.

Část lidí kácení stromů chápe, někteří ho ale kritizují. „Ty stromy tu vytváří atmosféru parku, dávají klid a stín," připomíná jedna z návštěvnic hřbitova a dodává, že si nedovede představit prázdno, které po stromech zbude. Ředitel Skala však zdůrazňuje, že zde budou vysazeny nové. „Ty už ale budou usměrňovány řezem tak, aby nepřerostly a problém se po letech neopakoval," uvedl Skala.

Podle něj není postupná likvidace přestárlých stromů v areálu hřbitova nijak výjimečná. „Už dříve jsme zlikvidovali 21 kusů kolem kolumbária, tyto stromy byly napadeny kůrovcem," dodal Skala. Odhadl, že už nyní každoročně zmizí ze hřbitova zhruba 50 stromů, které jsou nahrazeny novými.

Ekologové ze sdružení Arnika zdůrazňují, že ze zákona je možné kácet jen jednotlivé stromy, které jsou buď nemocné, v havarijním stavu, či na konci života.

Tvrdí, že před kácením musí být odborně posouzen stav každého z dotčených stromů, a to z funkčního a estetického hlediska.

„Velké hřbitovy jsou významnými a specifickými plochami zeleně uprostřed zastavěných území, díky čemuž jsou důležité pro kvalitu života," míní mluvčí Arniky Zora Kasiková s tím, že vykácení takto velkého množství stromů bude mít vliv na životní prostředí v celé lokalitě dotčené rušnou komunikací i provozem k obchodnímu centru. „Vzrostlý strom dokáže zachytit 50 procent nebezpečných prachových částic z ovzduší a funguje také jako účinná klimatizace. Těchto hodnot mladý tenký stromek dosáhne až za několik desítek let," dodává Kasiková.