Expozice se ovšem vrátila s několika novinkami, které naznačují, co muzeum v nadcházejících týdnech čeká. Už na konci listopadu je totiž budou moci navštěvovat také slabozrací a nevidomí. Muzeum je první v kraji.
Tabulky i koberce
Knížákovy plastiky a obrazy se do muzea vrátily po tříleté přestávce. Místnost, v níž je návštěvníci najdou, mezitím prodělala rekonstrukci. U každého díla teď je tabulka s Braillovým písmem i s výraznějším písmem pro slabozraké, od exponátu k exponátu se dá dojít po pruhu červeného koberce.
S úpravami nutnými k tomu, aby muzeum mohlo nevidomým a slabozrakým sloužit, pomůže dotace ministerstva kultury. „Dostali jsme ji na zpřístupnění zámku Hradiště zrakově postiženým. Do vybraných částí expozic budou zařazeny vodicí linie v podobě koberců, od vchodu povedou reflexní nálepky do pokladní místnosti, kde zrakově postižení získají základní informace a kde se jich ujme průvodce. Dále podle nálepek dojdou do knihovny vybavené badatelským pracovištěm s upraveným počítačem. Přizpůsobili jsme také naše webové stránky, které jsou takzvaně blind friendly (vstřícné pro zrakově postižené, pozn. red.)," uvedla ředitelka muzea Radka Křížková Červená.
Muzeum expozice obohacuje nejen o popisky v Braillovu písmu, ale také o takzvaný haptický neboli hmatový doprovodný program. „Průvodce bude návštěvníky ve vybraných částech instruovat, že se mohou exponátů dotýkat. Dostanou speciální výklad a máme také vyrobeny repliky některých předmětů. Haptický program budou moci využít i dětští návštěvníci a další," pokračuje ředitelka.
Dotýkat se dovoleno
Milan Knížák s tím, že se návštěvníci budou jeho plastik dotýkat, souhlasil. Mohou si tedy ohmatat například velkou plastiku hradu, v němž lze poznat řadu českých památek. „Jedna věž je z Karlštejna, část ze Zvíkova, Křivoklátu nebo z Červené Lhoty," popisuje ředitelka.
Větší část než jen Knížákovu expozici plánuje muzeum zrakově postiženým zpřístupnit k 27. listopadu. „Částka z dotačního programu sice na celé muzeum nestačí, ale na přístupovou část a získání základních informací ano. Máme připravené katalogy v Braillově písmu, informace o zámku i v černotisku pro slabozraké, naši průvodci prodělali odborné školení. Expozice budeme koberci vybavovat postupně," vysvětluje Radka Křížková Červená.
Muzeum se do úprav pustilo z vlastní iniciativy. Po zpřístupnění hendikepovaným byli zrakově postižení další skupinou. „Byli jsme upozorněni, že nemůžeme čekat davy zrakově postižených návštěvníků, protože ne každého historie zajímá, ale hlavní je, aby měli možnost přijít a odnést si nějaký zážitek," dodává ředitelka s tím, že vše se připravovalo s plzeňským Tyflocentrem a Tyfloservisem: „S nimi jsme se radili, jestli to, co jsme si vymysleli, by pro nevidomé a slabozraké mělo vůbec nějaký užitek."
Hana Dostálová, ředitelka Tyfloservisu, o podobném projektu v Plzeňském kraji neví. „Pouze v Plasích několik let funguje naučná stezka s popisky v Braillově písmu. Nápad je to určitě výborný," říká.
