Schody v samotném sále přitom nejsou pravidelné, střídají se dlouhé a krátké a zejména starší lidé s nimi mají problémy. „Při vstupu do hlediště mě napadlo, že jsme si zapomněli horolezecká lana a cepíny – schody k sedadlům jsou dlouhé a příkré," napsal Deníku předplatitel divadla Pavel Nechutný z Losiné. Dodal, že zdolávání za plného provozu dá lidem pořádně zabrat. Původně se přitom ani nepočítalo se zábradlím, to muselo přibýt, aby mohla být stavba vůbec zkolaudována.

Moderní budova za více než miliardu korun přitom původně tak bariérová být neměla, vstup do sálu měl být na úrovni chodníku. „Tato varianta neprošla, protože by neúměrně zvedla náklady," vysvětluje hlavní architekt divadla Vladimír Kružík ze společnosti Helika. Místo původních dvaceti metrů sahá budova pouze pět metrů pod zem. Ušetřily se tím stovky milionů korun, například na odizolování budovy. Daní za to jsou schody. „Kompenzací jsou dva výtahy," dodal Kružík.
V hledišti je také osm míst pro vozíčkáře, ti ale sedí až v poslední řadě.

„Je to nedůstojné. Navíc špatně vidím, takže z představení moc nemám," postěžoval si další čtenář Deníku. Podle Kružíka mají místa vzadu své opodstatnění – jsou nejblíž ke vchodu. „Všechna místa v sále jsou si rovna, není špatného místa," připomněl architekt.

Součástí novostavby je také parkovací dům, jenže není součást jako součást. Z parkingu se do divadla nedostanete pod střechou, musíte ven. Nad tím se po slavnostní premiéře podivovali i městští zastupitelé. Přitom se ale s propojením obou prostor nikdy nepočítalo. Důvod? Znovu finance, bylo by to příliš nákladné.

Pavel Nechutný z Losiné byl sice architektonikou a řešením interiérů překvapen, na divadlo ale nezanevřel. „Těšilo nás, že jsme se opět setkali se známými návštěvníky z Komorního divadla. Rozpaky z prvních dojmů zcela odstranilo sledování muzikálu Divá Bára, nadchl mě," řekl.

Architekt Nového divadla Vladimír KružíkArchitekt: Divadlo je výš, proto má schody

Po šesti týdnech provozu Nového divadla někteří návštěvníci kritizují bariérovost divadla. Příliš schodů, jejich nepravidelnost a podobně. Co na to říká hlavní architekt divadla Vladimír Kružík (na snímku) z kanceláře Helika? Tvrdí, že vše je otázkou kompromisu a peněz.

Zejména starší lidé, kteří navštěvují Nové divadlo, si stěžují, že je pro ně nepřívětivé. Že je v něm příliš schodů.
Každá stavba, když se projektuje, musí vyhovovat spoustě parametrů. Jedním z nich je pohyb osob se sníženou mobilitou po budově. Divadlo, resp. vstup do sálu se posunul nahoru z toho důvodu, aby se nezvyšovaly náklady stavby. To znamená, že celé divadlo vyjelo nahoru.

Chápu správně, že vstup do sálu měl být na úrovni chodníku?
Ano, to byla jedna z možných variant, která neprošla kvůli tomu, že by to neúměrně zvýšilo stavební náklady. Divadlo by zajelo celé do země a vyvolalo by další výdaje, například na izolaci proti spodní vodě. Kompenzací jsou dva efektivní výtahy, které spojují všechna tři podlaží. Osoby, kterým činí potíže chodit po schodech, je mohou využít. Od hlavního vchodu je vyvezou do foyer anebo do mezipatra, kde jsou toalety.

Vozíčkáři mají místa až úplně vzadu v poslední řadě, což se jim příliš nelíbí.
Je to znovu výsledek kompromisu. Mám dojem, že v Komorním divadle nebylo pro invalidy vůbec žádné místo. Normy ukládají, že musíme mít osm míst pro vozíčkáře. My jsme je dali co nejblíže vstupu do sálu, aby se lidi s hendikepem nemuseli složitě dostávat někam dál.

Některým z nich tato místa připadají nedůstojná…
Rád bych připomněl, že toto divadlo bylo projektováno jako demokratické. Nemá lóže a nemá horší a lepší místa a z každého místa je dokonalý pohled na scénu. Samozřejmě, že když jsem vpředu, jsem blíž k hercům, ale není tam špatného místa. Toto řešení nám přišlo vhodné tím, že vyhoví požadavkům a je ekonomické a racionální.

Některé návštěvníky také překvapí, že když přijedou autem a zaparkují v parkovacím domě u divadla, musí vyjít znovu ven. To bude problém třeba v zimě, až bude sníh, nebo v dešti. Čekají-li, že se do budovy dostanou ´suchou nohou´.
S tím se nepočítalo. Parkovací dům je jen jednou z mnoha možností, kde lze zaparkovat. Dřív jsme si mysleli, že budou lidé parkovat naproti v parkovacím domě Plazy nebo v sadech Pětatřicátníků, kde byl v té době plánován parkovací dům. Parkování za divadlem není a priori pro divadlo, může sloužit komukoli jinému. Propojení parkingu s divadlem by určitě bylo komfortní, ale je to opět otázka peněz. Priorita byla postavit divadlo, nikoli parking propojený s divadlem.