„Jezdím ještě se známými do Třemošné do Lékařského domu. Říkali jsme si, jak je to sprosté, že na třemošenském nádraží nefunguje ani záchod nebo čekárna. Na vlak tady čekala rodina s dvěma dětmi. Holčička potřebovala na záchod a musela se vyčůrat vedle. A to je to město,“ říká rozhořčeně Rudolf Beneš z Plas a zdaleka není sám. Stejná situace je například i na nádraží v Horní Bříze nebo ve Zbůchu, kde je budova celá počmáraná od sprejerů. V kolik hodin ale pojede vlak, byste mezi nepovedenými graffiti hledali marně. Obyvatelé Zbůchu zdejší nádraží považují za ostudu města.

Například v Lužanech je čekárna přístupná. „Ovšem je to tak, že se lidé do ní neodvažují chodit,“ svěřil se starosta obce Václav Hodan. Je možné, že byla i využita místo zamčené toalety. Pokud se totiž odvážíte vzít za kliku a otevřete dveře, praští vás přes nos příšerný zápach. Všude špína, nepořádek, posprejované zdi, dvě rozpadající se židle a bulvární tisk z léta 2008. „Jeden člověk měl zájem si objekt pronajmout a opravit. Ale České dráhy si řekly o takové peníze, že by to pro něj bylo neúnosné,“ prozradil Hodan.

Ani v Lužanech se nedočtete, jak dlouho budete muset na vlak čekat. Zatímco loňský jízdní řád na okně je vylepený ještě zevnitř a čitelný přes sklo, ten letošní byl zvenčí a je již stržený.

Podobných nádraží je celá řada. Ať už jde o majetek Českých drah nebo zastávky Správy železniční dopravní cesty. „V souvislosti s modernizací železniční sítě a zavádění systému dálkového řízení, kdy jsou celé tratě řízeny jedním dispečerem dálkově z jednoho místa, dochází k úsporám personálu. Na stanicích pak nejsou výpravčí a v případě menší frekvence cestujících ani jiní zaměstnanci železnice. Tento trend pokračuje v celé republice a bude se týkat například i koridoru z Plzně do Chebu a do Prahy,“ sdělil mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský s tím, že z tohoto důvodu bylo nutné stanice zabezpečit před vandaly a pobytem osob, které mohou prostory stanice jako čekárna využívat ke konzumaci alkoholu či drog a nádraží devastovat.

Jako příklad uvádí i zmíněnou zastávku Zbůch, která patří Správě železniční dopravní cesty. „Byla zvelebena i díky snaze místního zastupitelstva a byla otevřena i čekárna. Během několika dní po opravě ale došlo k takové devastaci, že čekárna musela být uzavřena,“ upozorňuje Šťáhlavský. Dva týdny prý také stačily vandalům na zničení zcela nové zastávky v Plzni na Skvrňanech.

„Pokud by vandalové takto na stanicích a zastávkách nepůsobili, nebyl by problém i neobsazené objekty nechat přístupné pro veřejnost. V současné situaci to však není možné a i nás to velmi mrzí. Miliony korun investovaných do oprav stanic a zastávek, dokonce i obsazených personálem, jsou totiž ve velmi krátké době znehodnoceny a nemohou sloužit našim zákazníkům, jak bychom si sami přáli,“ dodává Šťáhlavský.

Jednou z výjimek, kde záchod funguje, je nádraží v nepomucké části Dvorec. O své zkušenosti s nutností toto zařízení využít vypráví i starosta Nepomuku Jiří Mašek. „Já vám něco ukážu, to jsem si musel schovat,“ říká a vytahuje papírek, který na první pohled vypadá jako klasická jízdenka. Při podrobnější prohlídce ale zjistíte, že jízdenka je ze stanice Nepomuk do stanice Nepomuk, stojí osm korun a je vydaná pouze za účelem použití WC. „Musel jsem jít k normální pokladně a tam jsem zaplatil. Paní mi vyjela jízdenku a půjčila klíč od záchodu. Ještě že tam nebyla moc dlouhá fronta,“ směje se starosta s tím, že kdyby bylo cestujících u pokladny více, musel by jít za zastávku. Právě tak, jako to dělají cestující všude tam, kde jsou záchody zavřené.

GLOSA: Ve stanici už opravdu nelze

Jako malé holce mi maminka říkala, že ve stanici nelze. Po dvou desetiletích to platí stále, jen důvod je trochu jiný. Dříve to bylo proto, aby to neleželo na kolejích kousek od místa, kde lidé čekají na vlak. Teď to leží všude okolo, protože nelze na záchod. Cestující mají na vybranou. Buď musí někam za roh, kde se snaží nasbírat na podrážky co nejméně vzpomínek, nebo zkouší vydržet na luxusní záchod ve vlaku. Ještěže vlaky jezdívají včas. Nezávidím vedení Českých drah, musí být opravdu náročné modernizovat celý jejich chod. Výpravčí záchod nepohlídají, protože už na stanicích nejsou, pendolina jsou drahá na pořízení i na údržbu… Napadá mě, jestli by nebylo lepší se na celou modernizaci vykašlat a celou českou síť drah zakonzervovat tak, jak je. V srdci Evroby by vznikl největší skanzen na světě, turisté by se jen hrnuli a stejně jako Češi by měli i kde vykonat potřebu.

Šárka Meissnerová