Místo kapra mají mušle i sledě

24. prosince večer. Na stole je kapr s bramborovým salátem. Šupiny přijdou do peněženky, aby se nás držely peníze. A potom, co se rozbalí dárky, se jednou za rok po pohádce vyrazí do kostela na půlnoční mši.

Takhle nějak vypadají Vánoce v českých domácnostech. V Plzni ale žije řada cizinců a jiný kraj znamená často jiný mrav i o Vánocích.

„Večeře začíná šampaňským a foie gras jako předkrmem, pak se podávají mořské plody s bílým vínem. Hlavní chod je většinou krocan, ale může být i husa nebo kachna a k ní je samozřejmě červené víno," popisuje jednotlivé chody francouzské štědrovečerní večeře Pierre Biet, který byl v Plzni čtyři měsíce na stáži ve Francouzské alianci a který pochází z bretaňského Saint-Malo. Na Vánoce se chystá domů, slavit bude s rodinou.

Ani u něj doma nesmí chybět tradiční dezert La bûche de noël, tedy vánoční polínko. To je čokoládová roláda nazdobená jako kdyby šlo o padlý kmen ležící v lese. Do kostela na půlnoční mši chodí jenom věřící rodiny. „Byl jsem na ní několikrát, ale rozhodně ne pokaždé," podotýká Biet.

Vánoční polínko

Přísady: 100 g cukru, 100 g hladké mouky, 5 vajec, pytlíček vanilkového cukru, 100 g cukru krystal, půl hrnečku kávy rozmíchané ve vodě, 3 žloutky, 250 g másla, 100 g hořké čokolády, 2 ml kávové tresti.

Francouzi jsou proslulí počtem chodů, ale proti tradiční ukrajinské štědrovečerní večeři a jejím 12 chodům vypadají jako minimalisté. „Děláme houbovou polévku, pirohy s různými náplněmi, pšenici na sladko, postní koláče, fazole na česneku, sledě s cibulí," vyjmenovává některé z nich Hanna Pokorná, Ukrajinka žijící s rodinou v Plzni, a dodává: „Pečeme si i vlastní chleba a pije se víno." K hostině patří i pověra. Pod ubrus se dává voňavé seno, aby se domácnosti v příštím roce drželo bohatství.

Štědrý večer ale slaví stejně jako další pravoslavní věřící až 6. ledna. A ještě před slavnostní hostinou vyrážejí od 18 hodin večer na pravoslavné obřady. Na ně se chodí i další tři dni, tentokrát ale ráno. „Samozřejmě, že se zpívají koledy," doplňuje Pokorná.

I když jsou Řekové také vyznáním pravoslavní, přijali v průběhu historie gregoriánskou reformu, takže Vánoce slaví už 24. prosince jako Češi. Společně večeří. Na rozdíl od Čechů ale do kostela vyráží až druhý den, a to velmi brzy ráno. Bohoslužba bývá už od šesti. „25. prosince míváme velký oběd se všemi členy rodiny. Jí se vepřové nebo krocan a různé cukroví," popisuje těžiště řeckého slavení Vánoc student medicíny na plzeňské lékařské fakultě Dimitris Massaras z Atén. I on se chystá na svátky domů. Mezi tradiční řecké cukroví patří Kourabiedes, což by se dalo přirovnat k našim vanilkovým rohlíčkům. A podává se i něco na způsob české vánočky. Vasilospita je z podobného těsta, i když tvarově spíše připomíná mazanec.

Kourabiedes

Přísady: 3/4 hrnku vlašských ořechů, půl lžičky prášku na pečení, čtvrtina lžičky soli, polovina hrnečku nesoleného másla, půl hrnečku cukru, jeden žloutek, lžíce brandy, lžička vanilkového extraktu, lžička až dvě šťávy z pomerančových květů, tři čtvrtě hrnečku cukru moučka.

V Řecku patří k Vánocům i to, že děti vyrazí ven s triangly a zvonečky a zpívají koledy.

Různé je i předávání dárků. „To závisí na tom, jak kdy. Někdy se rozdávají ještě večer 24. prosince, když jsou děti menší, tak ale spíše 25. prosince ráno," popisuje Biet. Dárky jsou popsané a všichni je jdou pod stromeček společně hledat. Dárky podle tradice nosí Père Noël, postava v červeném kabátu s dlouhými bílými vousy. Jakýsi Otec Vánoc.

„Pamatuji si na obrovskou krabici, ve které jsem jako dítě dostal malý traktor. A když jsem dostal playstation, tak se pamatuji, že mi jej pomáhala instalovat chůva. Když se pak přišlo na to, že to umí, instalovala to potom i ostatním dětem, které dostaly playstation," směje se Pieter Biet. „Mě nejvíc uchvátil elektrický vláček," zamyslí se Dimitris Massaras.

Ukrajinské děti sice dostávají dárky také pod stromeček, ale to je většinou jen jakýsi epilog za dárky, které přinesl svatý Mikuláš. Nenechte se zmást. Jeho svátek u pravoslavných připadá na 19. prosince.

„Protože mám ale českého zetě a českou vnučku, tak slavíme i české Vánoce 24. prosince. Je to ale finančně náročnější," usmívá se Hanna Pokorná. Protože je už v důchodu, tak si nemusí brát na pravoslavné svátky volno. „Zeťák sice půjde do práce, ale přinese kolegům ochutnat ukrajinské dobrůtky," dodává Pokorná.

Na silvestra se slaví všude. V Řecku se podává právě vasilospita, ve které je zapečená mince. Kdo ji najde, bude mít celý rok štěstí.