Muži s kníry
Kapela Kníry hraje ve složení: Jan Ženíšek – kytara , Ondřej Žižka – bicí , Vojtěch Gaier- baskytara , Karel Kolesa – trubka , Jan Nový – saxofon , Jiří Kohout – trubka , Miroslav „Prasopes" Cisler – zpěv. 

Aby toho nebylo málo, několika koncerty se vrátila na scénu kultovní plzeňská kapela Požár mlýna, která dnes večer zahraje v Divadle pod lampou. Kvůli enormnímu zájmu přidala skupina ještě jeden koncert a do Divadla pod lampou se tak vrátí ve středu 6. listopadu. Na nedostatek publika si nemohou stěžovat ani Kníry, každý koncert v Plzni se setkal s velkým zájmem a především s úspěchem.

Kapela Požár mlýna se vrátila na pódia po dlouhé odmlce. Co vás k tomu vedlo?
Na počátku návratu Požáru mlýna byl nezávazný rozhovor v putyce stejně jako před pětadvaceti lety při jeho založení. Slovo dalo slovo, telefon telefon a letos v lednu jsme se usnesli na krátkém zmrtvýchvstání. Ještě jsme museli sehnat baskytaristu, jelikož původní basák Standa Tyšer už basu nemá, a zhruba v dubnu jsme začali společně zkoušet.

Máte za sebou první koncert ve Volyni, jak se podle vás vydařil?
Zahráli jsme pěkně od podlahy dvacet písní, které byly průřezem naší tvorbou. Mám neodbytný pocit, že koncert se vyvedl po všech stránkách. Pouze náš baskytarista, jenž s námi vystoupil poprvé, byl trošičku nervózní a ve Volyni nechal svůj aparát. Skalní fanoušci z Plzně a okolí, kteří si nechtěli nechat ujít první koncert po deseti letech, uspořádali autobusový zájezd a byli při vystoupení naším sedmým hráčem. Došlo tam k nepatrnému nedorozumění mezi netolerantním hasičem a našimi ultras, kteří v kotli zapalovali světlice. Nakonec se vášně uhasily pivem, ale mlýn hořel dál.

Jedná se skutečně jen o návrat a jedno turné nebo máte ambice navázat na dřívější léta?
Ambiciózní jsme nikdy moc nebyli. Já osobně bych rád příští léto s Požárem vystoupil na nějakém sympatickém festivalu, ale to je věc domluvy uvnitř kapely.

Když se vrátíme zpět ke kapele Tleskač. Je to skupina, jejíž osud vás zajímá nebo je vám úplně jedno, co se u nich děje?
Vím, že Tleskač opět koncertuje, ale ještě jsem je neslyšel. Pravděpodobně bude znít zcela odlišně, když z deseti členů souboru zbyl jediný.

V čem byl hlavní problém, který zapříčinil váš odchod?
Ten hlavní problém byl někde mezi volantem a baskytarou.

Je naděje, že by někdy kapela Tleskač zahrála v původním složení?
Pane redaktore, velice mizivá.

Po konci Tleskačů vznikla kapela Kníry, která začala hrát poměrně záhy. Měli jste písně, které se vám pro Kníry hodily, nebo materiál vznikal až po odchodu z Tleskačů?
I když čtyři členové skupiny Kníry hráli s Tleskačem, hudba Knírů je úplně něco jiného. Je to víc pro chlapy.

Čím to je, že kapela Kníry rychle získala v Plzni a okolí tak velkou popularitu?
Je to hlavně tím, že v Plzni žádná kapela nehraje řízný moustache rock 'n' roll. Kníry se tuto žízeň snaží uhasit, kapelu tvoří samí ostřílení umělci a k tomu na pódiu velice dobře vypadáme. Kníry se, obzvlášť na Plzeňsku, vracejí do módy.

Máte na Kníry kladné ohlasy i u žen?
V jedné z našich písní se zpívá: Cítím tu touhu u žen, že by chtěly býti mužem… Ano, ženy Kníry obdivují, milují a závidí nám. Avšak mezi feministkami asi moc fanynek mít nebudeme.

Nová deska bude pokřtěna na konci listopadu v Divadle pod lampou. Jak se bude jmenovat?
Bude se jmenovat Knír v duši a pokřtíme ji 29.11. na společném koncertě s jemnostpánem Trautenberkem. Křtít nám ji bude Ryan Hollweg, plzeňský Indián pocházející z USA, který má ze všech hokejistů nejupřímnější knír a rozumí muzice. Při křtu bychom taky chtěli podpořit tzv. Movember a sbírku a osvětu týkající se mužských onemocnění.

Jak dlouho jste na albu pracovali? Mohou se posluchači těšit jen na písně z koncertů, nebo
i na další, které jste nehráli?
Album Knír v duši, jako každé dítě, vznikalo 9 měsíců. Obsahuje 16 záležitostí, které hrajeme na veřejnosti . Některé se na CD nevešly, tudíž kdo je chce slyšet, musí přijít na koncert.

Pamatujete si ještě, jak vznikla vaše přezdívka Prasopes?
Tak to nevím úplně přesně. Vznikla totiž už v mém minulém životě.