Plzeňský kraj podporuje návrh ministerstev, tedy rozdělení katastrů mezi obce obou krajů, tedy návrat k historickým hranicím krajů i obcí před vznikem vojenského prostoru. Středočeský kraj chce naopak újezd zachovat a o jeho transformaci dále jednat.

„Předpokládám, že ve Sněmovně k tomu bude bohatá diskuse. Důležitým krokem bude, že to půjde ještě před začátkem březnové schůze do příslušného výboru (pro obranu a bezpečnost)," uvedl Stropnický. Diskuse ve výboru podle něj řekne, kam se bude ubírat podpora politických stran.

„Ve hře je jedna zásadní změna a já bych velmi nerad, aby k ní došlo. Považoval bych to za chybu. Tedy to, co navrhují oponenti návrhu, abychom Brdy nechali, ještě o nich diskutovali a zmenšili hranice ostatních vojenských újezdů," uvedl ministr. Zmenšení hranic ostatních újezdů je podle něj správný krok, ale vyjmutí Brd, jejich konzervaci a návrat k „široké nekonečné diskusi" by považoval za chybu.

Pro obecný zájem

Podle Stropnického se oba kraje ve svých názorech příliš neposunou, a proto by měl zvítězit „zdravý rozum a smysl pro obecný zájem celku".

Ministr zopakoval, že současná rozloha vojenských výcvikových prostor je značně naddimenzovaná, vychází z armády se 115.000 vojáky. Nyní má ale ČR přibližně 20.000 vojáků. Podle náčelníka generálního štábu Petra Pavla se snaží armáda co nejvíce zefektivnit činnost a nevynakládat prostředky tam, kde je to neúčelné. „Peníze nutně potřebujeme jinde," řekl generál.

Podle středočeského hejtmana Josefa Řiháka (ČSSD) není rušení vojenského prostoru nejlepší řešení. „Nejsme přesvědčeni o tom, že ta suma, která je ročně vynakládaná na správu újezdu, tedy zhruba 77 milionů korun ročně, je tak veliká, aby armáda musela Brdy rušit. Možná, že rušení prostoru, vznik CHKO a ježdění na střelby jinam přijde stát dráže," uvedl. Dodal, že navrhne poslancům ČSSD, aby pozměňovacím návrhem Brdy ze zákona vyčlenili. Podle Řiháka nejsou Brdy připravené na to, aby se hned otevřely.

„Nejde o válku krajů o území, ale je to diskuse se státem o tom, jak bude vypadat příští rozdělení Brd. Návrat katastrů před vznik vojenského újezdu je relevantní," řekl náměstek plzeňského hejtmana Ivo Grüner (ČSSD). Pro Plzeňský kraj je důležité ochránit zdroje pitné vody a provést protipovodňová opatření, která komplikují život obcím na Rokycansku. A to ať újezd zůstane, anebo vznikne CHKO, řekl. Kraj i starostové budou respektovat rozhodnutí státu, dodal.

Obranyschopnost země

Podle náčelníka generálního štábu už armáda s Brdy nepočítá. Resort obrany přišel závěrem loňského roku o 730 milionů korun, což je suma, kterou dříve věnoval na provoz všech výcvikových prostorů. Pokud by újezd Brdy zůstal, musela by armáda nejspíše seškrtat peníze na provoz, „což by mohlo snížit obranyschopnost země". Podle něj i ministra pyrotechnická sanace vojenského prostoru Brdy „s určitými problémy probíhá", a to jak povrchová, tak hloubková na dopadových plochách. Skončí v roce 2017. Vojenský újezd Brdy má být zrušen v lednu 2015. Na jeho území má vzniknout CHKO, s čímž téměř všechny obce souhlasí.

„Dnes nezaznělo nic nového. Všechno už jsme říkali tisíckrát," řekli Pavel Čížek a Milan Kozlík, starostové Spáleného Poříčí a Dobřívi z plzeňské strany Brd. „Nový názor nepadl. Je to o tom, že obce z jedné strany (plzeňské) podporují jedno řešení a my podporujeme druhé. Souhlasíme s tím, aby se o tom hlasovalo ve Sněmovně. Ideální pro nás by bylo, kdyby se tolik netlačilo na pilu a vše by se ještě jednou zvážilo a spočítali by se ekonomické aspekty správy CHKO plus pyrotechnická sanace plus investice do infrastruktury v našich obcích. Otázka je, zda to nevyjde dráž," řekl místostarosta středočeského Bohutína Martin Matuna, předseda svazku obcí Podbrdsko.

„Celá situace na mě dělá dojem, že Středočeši v tom mají úplně jiné zájmy. Do Brd se tlačí pražští podnikatelé," řekl Josef Loukota, starosta Borovna z Plzeňského kraje. Starosta z nedalekého Štítova Václav Hudec uvedl, že věří tomu, že pokud se prostor bude rušit, navrátí se obcím původní katastry, které měly před vznikem újezdu.