„S rozhodnutíme nesouhlasíme a připravujeme proti němu podání správní žaloby,“ uvedla tisková mluvčí plzeňského magistrátu Edita Vighová. Podrobnosti proč se město pro toto řešení rozhodlo, ale nesdělila.

Opatření, které by mělo prověřit, zda se znečištění ze skládky nešíří mimo její prostor Plzni uložil Oblastní inspektorát České inspekce životního prostředí (ČIŽP) letos v květnu. Město se ale odvolalo. Ministerstvo v minulých dnech verdikt inspektorátu potvrdilo.

„V roce 1991 přešla práva i povinnosti vztahující se k provozování skládky na příspěvkovou organizaci města Plzeň Hospodářský dvůr města Plzně (HDMP). Ta začala s přípravou sanace a rekultivace,“ uvedl Petr Kučera z MŽP.

ČIŽP v roce 1996 uložila opatření včetně pravidelného provádění monitoringu kvality vody v prostoru skládky a jejího okolí a odčerpávání skládkové vody a její nezávadnou likvidaci. „HDMP byl k datu 31. 12. 2001 usnesením zastupitelstva města Plzně zrušen a jeho právním nástupcem se stal jeho zřizovatel Statutární město Plzeň. Převzal tak její závazky. Jak je patrno, tyto závazky město Plzeň až do současné doby nesplnilo,“ vysvětluje Kučera.

Podle názoru ministerstva nelze asanaci a rekultivaci skládky neustále odkládat. „Zejména když monitoring jakosti podzemních vod, zajištěný ČIŽP v letech 2004 a 2009, signalizuje migraci některých ukazatelů znečištění ze skládky v podzemních vodách,“ sděluje Kučera.

Proto inspekce uložila městu zpracování rizikové analýzy prostřednictvím hydrogeologické firmy s osvědčením o odborné způsobilosti projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce v oboru hydrogeologie či sanační geologie.

Skládka vznikla načerno v šedesátých letech minulého století. Od roku 1980 s pozemkem hospodařily Technické služby města Plzně. Po jejich zrušení správa přešla na HDMP. Město Plzeň v předchozích letech již několikrát odmítlo jakoukoliv odpovědnost za skládku.