Miloslav Šimák (ČSSD)

Je mu 60 let, má manželku Jaroslavu.

Vystudoval ČVUT Praha, fakultu stavební a postgraduál na silniční a městské dopravní inženýrství na stejné škole. Později absolvoval studium veřejné správy na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

V ČSSD je od roku 1989.

Na magistrátu pracoval jako ředitel technického úřadu (1991–2000), na Správě veřejného statku jako šéf oddělení koncepce dopravy a koordinace projektů (2007–2008) a jako předseda Kontrolního výboru zastupitelstva (2008–2010).

Primátor Martin Baxa při debatě v zastupitelstvu prohlásil, že ODS jistě snadno přesvědčí ČSSD o nutnosti stavět na Borská pole tramvajovou trať namísto vámi navrhované trolejbusové, která by byla levnější. Necháte se skutečně snadno přesvědčit?
Bavíme se o penězích. A budou-li peníze na silniční systém Roudná, na divadlo, na revitalizaci Štruncových sadů, na obnovu tramvajových tratí, které jsou zastaralé a dožilé, jestliže bude na dofinancování všech silničních staveb, které zajišťuje kraj nebo stát a město při nich musí spoluinvestovat do svého majetku, nebudu proti tomu, aby se postavila i tramvaj na Borská pole. Budu mít sice určité pochybnosti o efektivitě peněz investovaných městem do provozu dopravních podniků. Provoz tramvajové tratě na Borská pole totiž nebude celodenně potřebně vytížen a tedy kryt příjmy od cestujících. V současné době jsou dle mého názoru tramvajemi nabízené přepravní kapacity potřebné jen ve školním roce.
Všechno ale záleží na diskuzi a předložených argumentech. Udělal jsem si určitou představu o budoucích čtyřech letech. Červíček pochybností ve mně proto stále vrtá. Nemůžu se nějak dopočítat tak, aby bylo na financování všech vyjmenovaných projektů.

To jste první z radních, který to takhle pojmenovává.
Mohl jsem vaši otázku lehce pominout a říkat jen, co chci a potřebuji pro svůj rezort. Ale protože v tomhle městě už jsem něco prožil, tak vím, jak i v těchto případech všechno se vším souvisí.

Tramvajovou trať na Borská pole jste tedy posunul do věcí, které nejsou nezbytné. Koalice by měla v nejbližší době představit své programové prohlášení, kde mají být naopak stavby, které budou v příštích letech zrealizovány. Co do nich patří z vašeho pohledu?
Například druhé dopravní napojení Lochotína, to byla priorita ODS i ČSSD. Stejně jako nové divadlo a proměna Štruncových sadů. V těchto případech si těžko dovedu představit, že bychom k cíli společně nemířili. Dohady pak asi budou o potřebném rozsahu dalších investic a i o provozních nákladech těch staveb.

Jednou z prvních věcí, kterou jste předložil ke schválení radním, bylo odložení vkladu významného majetku do dopravních podniků a následná revize majetkových a finančních procesů v tomto podniku. Vy jste už jako opoziční zastupitel kritizoval, že 700 milionů korun ročně pro dopravní podniky je moc. Kdy bude audit hotový?
Není to audit v pravém smyslu slova, spíš posouzení, zda je nastavená cesta dobrá a zda by se nenašlo nějaké jiné řešení, které by mírněji dopadlo na rozpočet města. Další majetek vložený do dopravních podniků souvisí s aktivitami firmy na pořízení rozsáhlého vozového parku. Samozřejmě, že je vždycky lepší mít vozový park v tom nejlepším stavu, ale je také třeba určité souznění mezi možnostmi města a záměry dopravního podniku. Aby nám nakonec nové nízkopodlažní tramvajové vozy, o jejichž nákup také jde, měly vůbec po čem jezdit, když nebudeme mít spravené koleje. A nestály v depu.

V jakém? O tom současném v Cukrovarské ulici podnik léta mluví jako o nevyhovujícím, kam se všechno nevejde. A nové se mělo stavět jeden čas v Zátiší, pak se zase mluvilo o Škodovce. Co je aktuální dnes?
Depo souvisí s optimalizací v dopravních podnicích a skutečným počtem vozidel, které je třeba odstavovat. Nesporně je faktem, že současná technická základna není na úrovni 21. století a nebyla ani na úrovni druhé poloviny dvacátého století. Je potřeba s tím něco udělat. A proto bylo již v minulém volebním období zadáno variantní ekonomické a finanční posouzení nové dopravní základny. Koncem prvního čtvrtletí bychom měli být schopni předložit zastupitelům možnosti, jak by mohla být realizace dopravní základny řešena. Půjde o nastavení celé procedury a případné zvážení projektu PPP, tedy spojení městských a soukromých peněz. Chce to ale posoudit finanční rizika a vůbec podmínky, za kterých by se to mělo uskutečnit. K tomu by právě uvedená expertiza měla sloužit.

Na nás zastupitelích pak bude, pro kterou variantu se rozhodneme a jakým tempem bude realizována. Opět to ale bude záviset na finančních možnostech města.

Jednou z potenciálních možností je spolupráce se Škodovkou. Možnost umístění technické základny v jejím objektu se objevila asi před třemi roky, kdy byla prověřována reálnost tohoto využití.

Pojďme se vrátit k těm 700 milionům korun ročně z městské kasy pro dopravní podniky. Sám jste kdysi říkal, že je to moc.
Především je třeba říci, že v dopravních podnicích se peníze neztrácejí, stále tam jsou a budou vkládány především do úprav a nákupu vozidel. Současné dopravní prostředky jsou vybaveny informačními systémy a myslím si, že jejich kvalita je na velice dobré úrovni. V rámci republiky se nemáme za co stydět.

V současné spořivé době si je ale třeba jasně říci, zda trend, který byl nastolen, je dále udržitelný. Dopravní podniky si započítávají i určitý zisk za službu, kterou městu poskytují. Je možné se bavit o snížení této částky řekněme na rok, na dva, než se situace stabilizuje. A také je dobré se podívat na rozsah a možnosti finančních prostředků v rezervách, které v té firmě jsou. Předpokládám, že nové vedení se na tyto záležitosti zaměří.

V této souvislosti se mluví o tom, že zatímco teplárnu bude dál ovládat a spravovat ODS, ČSSD převezme dopravní podniky. Jako o novém předsedovi představenstva se mluví o bývalém poslanci Václavu Šlajsovi.
Jména padají, záležitosti ale nebyly uzavřeny na stranickém grémiu ani v zastupitelském klubu, který bude konkrétní lidi nominovat. Budou to určitě lidé, kteří mají s řízením dopravního podniku, resp. dopravní firmy zkušenosti.

A Václav Šlajs?
Václav Šlajs je jeden z kandidátů, který výše uvedené parametry splňuje.

Ptám se proto, že každý z bývalých předsedů představenstva, což byli v posledních letech občanští demokraté, podnik nějak ovlivnil. Miroslav Kalous jej podstatně rozšiřoval, za Petra Štrunce se řada aktivit přesouvala do soukromého sektoru. Pak přišel Miroslav Levora a vytáhl do boje proti exkluzivní smlouvě s advokátem Petrem Víškou, který vymáhal pokuty za černými pasažéry. Nedotáhl to ale do konce, protože jeho nástupce Jiří Šneberger vlastně jeho snahy vetoval a vše skončilo dohodou. Tak co můžeme očekávat teď?
Já předpokládám, že lidi, kteří podnik povedou, ho také povedou ku prospěchu občanů města.

Tak to se budeme těšit. Vy máte na radnici v kompetenci řadu stěžejních věcí. Kromě dopravy je to správa městských bytů a také Správa veřejného statku. Která z těch oblastí je pro vás hlavní?
Nedá se jmenovat jedna oblast, všude jsou určité problémy a každé oblasti je potřeba se věnovat. Mým cílem např. při správě bytového fondu je rychlejší obsazování uvolněných bytů. Teď je řada z nich prázdných, i když by je bylo možno vrátit zpět k užívání. Budu se snažit získat na to prostředky.

Jak to, že jsou v Plzni volné byty, když je po nich velká poptávka?
Je to kvůli prodlevě, která je mezi vyklizením bytu a jeho dalším obsazením.V řadě případů je to z objektivních příčin. Například je potřeba dokládat revize na elektřinu. Předpisy se neustále zpřísňují, revize nevyhovují a předělat elektřinu v každém takovém bytě představuje desetitisícové částky. Budu se snažit, abychom počty volných bytů snížili třeba i na úkor toho, že ne všechny městské domy budou mít nablýskanou fasádu.

Velkou agendou je i Správa veřejného statku. Tedy silnice, městská zeleň, vodní plochy.
Správa statku je takový otloukánek, protože v jeho náplni a v jeho majetkovém portfoliu je toho hodně a především jsou to věci takříkajíc „dnes a denně na očích občanů“. Bohužel už z dávno minulé doby byl jeho některý majetek ve špatném stavu a peněz na jeho obnovu není ani dnes zas tak příliš. V současné době jsou to hlavně díry v silnicích, zanedbané chodníky a tak dále. S trochou nadsázky teď nezbývá než „nakoupit dopravní značky“, abychom mohli na ty nejhorší díry upozornit.

Dobré řešení. Namísto spravených silnic budou díry v nich lemovat nové značky, které na ně řidiče upozorní.
Je to složitější. Když díra vznikne, je třeba, aby byla označena. Správa veřejného statku pak objednává opravy u firem, se kterými má vysoutěžené smlouvy. A tam je určitá prodleva nutná pro „papírovou válku“ kolem té které objednávky. V lepším případě jde o několik dní, ale někdy je to i několik týdnů nutných k tomu, než k opravě dojde. Navíc v zimě se dá maximálně opravovat tzv. studenou směsí, což výmol sice na čas zacelí, ale výplň prostě nemá delší výdrž. To jen okrajově k tomu, co je právě aktuální.

Ale rád bych řekl, že Správě veřejného statku se spousta věcí také povedla. Třeba krásná Mlýnská strouha. Její vybudování bylo od začátku myšlenkou odborníků ze Správy veřejného statku, kteří tu stavbu připravili.

Můžete něco říci ke své rodině a tomu, čemu se rád věnujete mimo svou funkci a práci?
Jsem šťastně ženatý, máme dva syny a dvě vnoučata, která nám s manželkou dělají radost. Velice rádi spolu vyjíždíme na chatu, kde je pro mě relaxací jít na houby nebo třeba připravit dříví do krbu, posekat trávu. Člověk sice nadává, jak ta tráva rychle roste, ale přece jen fyzická práce má něco do sebe. Dřív jsem rád sportoval, i když teď už nejsem tak aktivní. Hrával jsem fotbal, ale zjišťuju, že člověk už nemá takovou stabilitu a vidím, že občas bych se byl schopen zranit sám i bez přičinění protivníka. Dosud ale pravidelně chodíme s partou, a to už skoro 40 let, hrát basket. Já pomalu kazím věkový průměr, protože ten se pohybuje kolem 65 let.