V prvním ani druhém kole první volby nezískal žádný ze dvou kandidátů na rektora potřebnou nadpoloviční většinu hlasů členů Akademického senátu ZČU. Bude proto vyhlášena opakovaná volba, uskuteční se v prosinci.

Jedním z kandidátů na rektora je devětačtyřicetiletý Milan Edl, který byl po dvě funkční období děkanem strojní fakulty. Na této pozici skončil v polovině října letošního roku. Coby rektor by se rád zasadil o propojování technologií, znalostí a myšlení s netechnickými obory. „Naše univerzita má velký potenciál v propojení všech oborů, které tady jsou,“ říká Edl.

Máme po první volbě rektora, ve které nebyl zvolen žádný kandidát. S čím půjdete do druhé volby? Očekáváte, že se hlasování nějak výrazně změní?

Předpokládal jsem, že první volba bude takto vyrovnaná. Nicméně jsem asi doufal v nějaký výsledek, na který si ještě budeme muset počkat. Uvidíme, jak dopadne ta druhá. Určitě chci kandidovat znovu a půjdu do ní se stejnou filozofií. Pokud by ani v druhé volbě akademický senát nikoho nezvolil, musel by být podle vnitřních pravidel rozpuštěn a volil by se nový. Ten by následně volil nového rektora.

Pokud se stanete rektorem, kam byste chtěl, aby univerzita za vašeho vedení směřovala? V čem vidíte její budoucnost?

Univerzita by měla být jakýmsi majákem v rozbouřených vodách. Měla by na jedné straně lidi vzdělávat a na té druhé disponovat různými technologiemi a komunikačními možnostmi. Zaměstnanci univerzity by měli být ti, kteří sami přichází s tématy, jež hýbají městem, regionem, zemí, Evropou, světem a společností vůbec. Jsme univerzita v Plzni, ale měli bychom být „plzeňskou" univerzitou. Jde mi tedy o užší propojení univerzity s městem a krajem. Neříkám, že je ZČU zcela oddělená od krajské metropole, ale jsou tu jisté rezervy – například v rámci využití prostoru a diskusního potenciálu. Nejdůležitější jsou ale pracovníci univerzity, o které je třeba se starat. Myslím si, že ZČU má dnes dostatek kvalitních pedagogů a výzkumníků. Otázkou je, jestli jsou dostatečně finančně ohodnoceni. Pokud bych se stal rektorem, zaměřil bych se i na toto téma.

Více než pět desítek letadel, vrtulníků a kluzáků, které jsou na letišti v Líních provozovány, přistavili na stojánku letiště jejich provozovatelé, piloti a nadšenci do létání na důkaz toho, že je na letišti provoz a slouží stále k leteckým činnostem.
Ministr i Škodovka: Gigafactory je pro Česko životně důležitá

Jste zastáncem propojení technologií s netechnickými obory – humanitními, uměleckými… V čem je takovéto propojování oborů podle vás přínosné?

Jsem přesvědčen, že ZČU má velký potenciál právě v propojení všech oborů, které na univerzitě jsou. O současném období mluvíme jako o období krize, nehledal bych ale prapůvod v ekonomice či v hospodářství, spíš bych se opřel o stále aktuální citát Tomáše Bati - „Ekonomická krize jest krizí morální“. A v období krizí jsou to právě netechnické obory, které pokládají ty správné otázky a nalézají ty správné cesty a odpovědi. Chtěl bych dát hlas a důstojnost všem studentům a zaměstnancům ZČU, abychom se mohli podílet na společném nalezení cesty z této tzv. krize. Nejvíce jsem pyšný na propojování techniky a humanitních oborů. V tom je totiž budoucnost. Podle údajů OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, pozn. red.) dojde během následujících dvaceti let k výrazné změně až 45 procent pracovních pozic.

Jaká je podle vás dnes úloha vysokých škol?

Úlohu univerzit vidím v přípravě studentů na měnící se svět a pracovní prostředí. Proto jsem se například vedl projekt „Proměna role vysoké školy a inovace studijních programů v rámci fenoménu 4.0. v oblastech strojních, pedagogických a zdravotnických.“ V projektu jsme zjišťovali, jaké dovednosti jsou pro potenciální zaměstnavatele nejdůležitější, aby budoucí uplatnění jejich studentů na rychle se měnícím trhu práce bylo smysluplné. Do výzkumu se fakulty strojní na ZČU zapojily i fakulty pedagogická, filozofická a zdravotnických studií. Zároveň s námi spolupracovaly Sdružení profesního terciárního vzdělávání a Výzkumný ústav pro podnikání a inovace. Domnívám se, že při tzv. čtvrté průmyslové revoluci jde více o revoluční změnu myšlení než o nějaký náhlý revoluční přelom v technologiích. Jak už jsem zmínil, jde především o propojování technologií s humanitními, zdravotnickými a uměleckými obory. Historie nám ne jednou ukázala, že když se využívají technologie bez toho propojení, bylo to velmi problematické. Na ZČU ale probíhají i další multidisciplinární projekty, které bych chtěl zmínit, například formule studentů ZČU Racing Team Pilsen, Design+ či mezinárodní projekt MUPIC (Ústav jazykové přípravy). Zároveň jsem rád, že se naše univerzita stala místem popularizace jaderné technologie v podobě konání akce Jaderné dny na ZČU.

Záchranná služba si převzala do péče pět dětí a jednu učitelku.
Chemický pokus ve škole skončil evakuací, pět dětí se nadýchalo výparů

Co považujete za své největší úspěchy ve funkci děkana strojní fakulty?

V letech 2014 až 2022, kdy jsem fakultu, která má dnes 1100 studentů, vedl, jsem se snažil rozšiřovat spolupráci se středními školami, odborovými komorami, státní správou a odbory, což se mi – doufám – podařilo. Jsem také moc rád, že se mi podařilo stabilizovat výzkumné centrum RTI. Jsem hrdý na nedávný úspěch výzkumného centra RTI Fakulty strojní, které získalo na Mezinárodním strojírenském veletrhu Brno (MSV) ocenění Zlatou medailí 2022 v kategorii Inovační komponenty ve strojírenství. Frézovací hlava Kraken získala zlatou medaili na MSV v roce 2018 a stříbrnou medaili na Světovém kongresu – EURO PM2018 v Bilbau. Hlavní úspěchy ale vidím v navazování partnerství a spolupráce – například s ukrajinskými univerzitami. Na Ukrajině vznikla již před zahájením války spolupráce se sítí osmi univerzit zaměřených na strojírenství a energetiku. V současné době spolupracujeme s univerzitou v Oděse, Charkově, Sumy, Kramatorsku, Vinnycje, Lvově, Lutsku a Ivano-Frankivsku. Bezprostředně po zahájení války jsme Ukrajincům nabídli pomoc a jsme s nimi stále v kontaktu.

Jste zakladatelem Internacionální průmyslové rady. S jakou vizí jste ji zakládal a na co konkrétně se zaměřuje?

Před sedmi lety jsem založil Průmyslovou radu, která byla mým poradním orgánem jako děkana strojní fakulty. Následně vznikla i Internacionální průmyslová rada, která má přesah do Bavorska. Realizujeme exkurze pro německé studenty v českých firmách a pro české v německých firmách. V rámci rady vedeme otevřené diskuse nad tématy důležitými pro rozvoj regionu jako je strategický záměr fakulty, směřování studijních programů nebo Dětské technické univerzity.

Milan Edl vystudoval průmyslové inženýrství a management na Fakultě strojní ZČU, kde se v roce 2009 habilitoval v oboru Strojní inženýrství. Od roku 2014 do 15. října 2022 působil jako děkan Fakulty strojní ZČU, své druhé funkční období dokončím 15. října 2022. V odborné činnosti se zaměřuji na udržitelné výrobní systémy, implementaci moderních technologií fenoménu 4.0 v průmyslu a školství, zabývá se také problematikou cirkulární ekonomiky. Působil na třech zahraničních univerzitách jako hostující profesor. Je hodnotitelem Národního akreditačního úřadu ČR a hodnotitelem a zpravodajem projektů Technologické agentury ČR, je zakladatelem Průmyslové rady a česko-bavorské Internacionální průmyslové rady. Ve spolupráci s Průmyslovou radou založil Dětskou technickou univerzitu v Plzeňském a Karlovarském kraji. Je prezidentem Czech Smart City Cluster a České technologické platformy Strojírenství a viceprezident Klastru Chytrý Plzeňský kraj.