Za kulturní památku vyhlašuje nemovitou nebo movitou věc či jejich soubor Ministerstvo kultury České republiky. Musí přitom být splněna daná kriéria. Věc musí být například významným dokladem historického vývoje, mít přímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem či historickou, kulturní, vědeckou nebo technickou hodnotu. 
Národní kulturní památky jsou kulturní památky, která jsou nejvýznamnější součástí kulturního bohatství národa. Svým nařízením je vyhlašuje vláda a pouze za jejího souhlasu je možné národní kulturní památku vyvézt mimo území státu. Tento statut zaručuje památkám nejvyšší ochranu státu.

Nejvíce památek přibylo opět v okrese Klatovy. „Ve dvou případech se památková ochrana týká pomníků padlým ve světových válkách, a to v Dolanech a v Sušici. Monument v Dolanech je jedním z prvních poválečných pomníků na Klatovsku vůbec, jeho architektura nese rysy pozdní secese. Zakázku na zhotovení tohoto díla získala klatovská kamenosochařská firma Vojtěch Pták, která angažovala sochaře Vilém Glose. Slavnostní odhalení se uskutečnilo 10. října 1920,“ uvedla Jaroslava Kováčová z Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Plzni. Dodala, že za nacistické okupace bylo nařízeno z pomníku odstranit sochu, jež přečkala uskladněna v bývalé dolanské cihelně, po druhé světové válce byla vrácena zpět.

Druhý pomník se nachází v Sušici, kde je součástí kompozice prostoru před budovou Masarykovy školy. Autorem návrhu pomníku odboje je známý architekt Jindřich Freiwald. Památník z roku 1933 sestává z kamenných schodišť a opěrné zdi s městským znakem, která byla o dva roky později a po druhé světové válce doplněna figurálními reliéfy významného českého sochaře Otakara Švece. Původní bronzová socha T. G. Masaryka byla za války zničena a v roce 1949 ji nahradila nová kamenná socha dle Švecova návrhu, zhotovená sochařem Otokarem Velinským z Prahy. Z politických důvodů však došlo k jejímu osazení až v roce 1969, a to již mimo vlastní architekturu pomníku. Dosud byl památkově chráněn pouze pomník, až v loňském roce byla ochrana rozšířena i na sochu. Sušický pomník je jedním z nejvýznamnějších děl svého druhu z 20. století v regionu.

„Další přibyvší klatovskou památkou je kaple sv. Bartoloměje ve Svéradicích. Prostá obdélná stavba ve štítě s nástavcem se zvoničkou má renesanční původ (v první polovině 17. století), svoji dnešní podobu však získala kolem roku 1880. Kaple stojí v působivé poloze na skalnatém návrší nedaleko vsi a je při nárožích doplněna dvěma kovanými pamětními kříži,“ uvedla Kováčová.

Freundova vila v Plzni

Nová památka přibyla také v Plzni. Stala se jí funkcionalistická vila čp. 1987 od plzeňského architekta Leo Meisla. Nachází se v Žižkově ul. 29 na Jižním Předměstí na území městské památkové zóny Bezovka. Byla postavena v roce 1932 pro rodinu zubního lékaře Jiřího Freunda stavitelem Františkem Paškem. Má podobu hmotové sestavy několika kvádrů, vycházející z vnitřního uspořádání, a typické jsou pro ni nepravidelně velké a asymetricky rozmístěné okenní otvory. „V roce 1936 přibyla k vile přístavba garáže, jinak nebyla výrazněji upravována a dodnes si zachovala svůj původní charakter. Dům je významným reprezentantem málo početného souboru funkcionalistických staveb v Plzni,“ informovala Kováčová.

Silniční most ve Štěnovicích

Další přírůstek do seznamu kulturních památek najdete nedaleko od Plzně, ve Štěnovicích. Je jím přímý trámový železobetonový silniční most přes řeku Úhlavu. Most postavila firma Müller & Kapsa v roce 1905 jako náhradu dosavadního, dřevěné konstrukce. Pro firmu šlo o první realizaci železobetonového mostu. U štěnovického uplatnila německý patent příčné výztuže železobetonových trámů z kulatého betonového železa (třmínků) od firmy Luipold & Steiner ze Stuttgartu.

Usedlost v Kamenném Újezdě

Poslední novou položkou na seznamu kulturních památek se stala vesnická usedlost ev. č. 8 v Kamenném Újezdě na Rokycansku. „Statek se může pyšnit roubeným obytným domem a stodolou a kamennými hospodářskými budovami. Pochází z druhé poloviny 18. století, ale jeho stávající vzhled mu vtiskly úpravy v 19. století,“ popsala Kováčová. Doplnila, že obytné stavení s lomenicí a pavláčkou je typickým příkladem lidové architektury Rokycanska. Pro svoji odlehlost je statek považován za místní pohodnici (rasovnu).

Klášter v Pivoni národní kulturní památkou

„Zařazení na seznam národních kulturních památek se dočkal areál bývalého kláštera augustiniánů v Pivoni na Domažlicku. Patří tak mezi zhruba tři stovky objektů, jež tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa České republiky,“ sdělila Kováčová.

Klášter s kostelem Zvěstování Panny Marie byl založen ve 13. století, jeho dnešní podoba je výsledkem vrcholně barokní přestavby, k níž došlo po zrušení kláštera a jeho úpravě na zámek. Raně gotický presbytář kostela obsahuje unikátní architektonické detaily, v českém prostředí velmi specifické. Presbytář kostela je považován za naši zatím nejstarší známou ryze gotickou stavbu, již zcela oproštěnou od projevů románského stylu. Areál se dlouhodobě nacházel ve velmi špatném stavu. Bylo provedeno základní zabezpečení a zajištění proti zřícení, ale je nutná celková obnova. Památka není přístupná veřejnosti.