Podle ředitele zoo Jiřího Trávníčka jde o úctyhodný věk, protože v zajetí se medvědi dožívají nejvýše tak čtyřicítky. „Pišta přežil svou partnerku Mištu i některé své děti. Pětkrát měli dvojčata,“ připomněl Trávníček.

Skutečné narozeniny měl Pišta už lednu. Jenže to spal, takže narozeninový dort spořádal až v úterý. Zbaštit mu ho dal ve výběhu někdejší šéf plzeňské Škodovky Lubomír Soudek. Právě on byl v devadesátých letech, kdy v Plzni působil, tím, kdo přišel za ředitelem Trávníčkem s otázkou, co s medvědy. A chlupáčům přispěl půlmilionem korun na nový medvědinec.

Úterní párty Pišta moc neprožíval. Nejdřív se líně povaloval u hradby, vstal až k dortu. „No, on už je to starý bručoun a má své neduhy. Začíná mít problémy se zadníma nohama,“ řekl ošetřovatel medvědů v zoo Václav Trejbal. V dobách své větší síly byl přitom Pišta svéráz. „Před jednou zimou si začal budovat ve stráni ve výběhu vlastní zemljanku, kde chtěl přespat. Museli jsme ho na poslední chvíli přemístit, abychom ho měli pod kontrolou,“ přiznal mluvčí zoo Martin Vobruba.

Zajímavý je příběh o tom, jak se Pišta dostal do Plzně. „Pištovi rodiče pocházeli z rumunských Karpat a jako velmi mladí se v roce 1976 dotali na výstavu Země živitelka, vlastně Lov, včelařství, myslivost, příroda. Byl to dar rumusnké vlády,“ řekl mluvčí plzeňské zoo Martin Vobruba s tím, že pár pak už zůstal v Čechách a zabydlel se v zoo Ohrada v Hluboké. Tam se začali množit a prvním potomkem byl právě Pišta.

Ve výběhu dělají nyní společnost Pištovi další tři chlupáči – Eliška a Honzík známí z Chaloupkových večerníčků a také Miky. Miky, nebo–li Míša, je Pištův nejmladší bratr, který se narodil o dvanáct let později. A Eliška s Honzíkem jsou také Pištovi příbuzní – synovec a neteř. Další členové velké medvědí rodiny žijí například na zámku Zákupy, na hradě Točník, v Českém Krumlově, v zoo Ohrada a patří k nim i méďové Vojta, Kuba a Matěj nyní žijící v Berouně.