Projekt, ve kterém medici využívají k operačním výkonům živá prasata, je zcela unikátní nejen v České republice, ale také v Evropě. Do Plzně se proto sjelo na 33 mediků z 10 univerzit ze 6 zemí, včetně 5 studentů z České republiky.

Workshop se tradičně koná v Biomedicínském centru Lékařské fakulty v Plzni Univerzity Karlovy pod vedením chirurga Václava Lišky. „Smyslem školy je nejen to, aby studenti získali nové zkušenosti, ale také to, aby si jednotlivé úkony vyzkoušeli a zjistili, zda se chtějí chirurgii v budoucnu věnovat,“ vysvětlil Liška s tím, že medici se na prasatech učí nejen různé výkony, ale také podání anestezie. „Je totiž nutné dát anestezii tak, aby byla adekvátní. Nesmí dojít k tomu, aby se zvíře během operace probouzelo,“ upozornil chirurg.

Dodal také, že k prasatům se odborníci i medici chovají šetrně. „Ta zvířata už se neprobudí, nicméně my se je snažíme maximálně využít. Na 16 prasatech, které zde máme, uděláme stovky výkonů a přínos je obrovský,“ popsal.

Prasata domácí jsou v experimentální medicíně využívaná proto, že mají anatomii a fyziologii blízkou člověku. Na začátku kurzu se medici nejprve zaučovali na tkáních mimo. Využívali například prasečí pacičky. „Učili se na nich šít, uzlit, či podvazovat cévy tak, aby až přijdou na živé zvíře, nedocházelo k nečekanému krvácení, které by tu práci mohli ohrozit,“ sdělil chirurg.

Přežije osm hodin

„Přesto, že operují úplní začátečníci, tak prase přežije osm hodin. Ta práce je skutečně šetrná. Podařilo se nám docílit toho, že studenti něco umí. Navíc je to pro ně obrovský stimul,“ zhodnotil Liška.

Studenti při zákrocích používají široké spektrum nástrojů a někteří si zkoušejí práci instrumentáře. Rovněž musejí udržovat pořádek na operačním stole.

„Studenti odstraňují žlučník, slezinu, ledviny a navzájem si asistují. Ledvinu budou získávat i s dlouhým močovodem, na kterém si vyzkoušejí mikrochirurgii, což je velice jemná práce,“ informoval.

Medici si taktéž zkusili anastomozu (vzájemné propojení dvou cév či dutých orgánů v těle, pozn. red.). „Začínáme na aortách, které jsme během jara získali ze zvířat z našich experimentů. Medici dávají záplaty na tepnu a vrcholem toho je, že se protéza na bypass zkouší našít na cévu. To je poměrně náročná věc,“ konstatoval Liška. K výkonům na velkých zvířatech se medici běžně během studia nedostanou.

Škola potrvá až do 16. července a mohou se na ni přihlásit studenti medicíny od 3. ročníku výše, náklady si však hradí sami. „Většina frekventantů je ze zahraničí, kvůli koronavirovým opatřením už druhým rokem pouze z evropských zemí jako Belgie, Německo, Litva nebo Španělsko,“ vyjmenovala mluvčí plzeňské lékařské fakulty Barbora Černíková.