Sdružení Kultura(k) vítězí už několik měsíců sbírá podpisy pro vyhlášení referenda. Chce jeho pomocí změnit územní plán v daném prostoru na urbanistickou zeleň. Pak by se zde žádná budova stavět nesměla.

Související články najdete v pravém sloupci.

Za co protestujete? Za záchranu Inwestu nebo proti tomu, co má vzniknout na jeho místě?
Nebojujeme za kulturák, protože ten se zachránit nedá. A my si ani nemyslíme, že tam architektonicky patří. Ale nechceme na tomto místě obchoďák, protože si myslíme, že takováhle stavba nepatří do prostoru urbanisticky.

Viděl jste poslední změny? Investor tvrdí, že obchody už dnes budou tvořit necelou polovinu prostoru.
Co se náplně týče, pro nás to není změna, protože i když tam budou služby – třeba kadeřnictví, tak to znamená, že jiné kadeřnictví vcentru bude muset zkrachovat. Lidi mají jen jedny peníze. Navíc zůstává i negativní stránka vtom, že tam budou lidé jezdit auty. Tohle tak pro nás není změna, kterou bychom mohli brát v potaz

Změnil se i vzhled budovy…
Fasáda bude pouze rozčleněná, nebude vjednom kusu. A to podle nás není žádná změna, pořád je to obrovská cihla, která má 214 metrů a která do tohohle prostoru prostě spadne a zůstane tam. Měla by tam být spíš nějaká městská zástavba – byty, malé divadlo nebo něco podobného. Tyhle změny jsou pro nás jen kosmetické.

Kvyhlášení referenda potřebujete 13,5 tisíce podpisů. Kolik jich máte teď?
Přibližně 10050. Teď jsme na kampaň získali grant od Nadace Partnerství na kampaň, takže nám sbírání půjde rychleji – můžeme ve velkém vytisknout miniarchy na pět podpisů, které chceme dávat do schránek.

Tohle číslo se ale už delší dobu nemění. Znamená to, že se lidé už dál podepisovat nechtějí?
Problém je jinde. Vposlední době to stálo hlavně na mně a já neměl čas téměř žádný. Nejde o to, že by lidé nechtěli podepisovat, ale nebyli jsme vulicích. Není to tedy proto, že by zájem poklesl.

Pokud do březnového zastupitelstva dokážete dosbírat patřičný počet podpisů, znamená to, že zastupitelé musí referendum vyhlásit?
Až je dosbíráme, předložíme je magistrátu a on má lhůtu na kontrolu. Může se stát, že se jim nějaké podpisy nebudou zdát a my pak budeme muset ještě nějaké dosbírat. Pak zastupitelé hlasují o termínu – jde vlastně o standardní volby. Lidé dostanou lístky do schránek, musí přijít kurnám, budou volební komise a podobně.

Nemáte obavu, že lidé volit nepřijdou? Aby bylo referendum platné, musí přijít 35 % voličů.
To je asi největší riziko a my si to uvědomujeme. Na druhou stranu, pakliže město uvidí, že 13,5 tisíce lidí podepsalo naše archy, kvolbám přijde třeba 20 % a pro to, aby tam obchodák nestál, se vyjádří 90 % znich, mělo by město náš návrh přijmout i tak. Bude to jasný signál, že to chce velká část Plzeňanů. Kdyby chtěli vyjít vstříc občanům, mohli by ušetřit peníze a změnu územního plánu vyhlásit zvlastní vůle.

Jestliže dnes máte 10 tisíc podpisů, neznamená to spíš, že tomu zbytku, tedy 95 % Plzeňanů, je to jedno nebo jim na Americké nové centrum nevadí?
Tak to není. Když oslovujeme lidi na ulici, tak nám zdeseti lidí devět podepíše. Máme problém spíš stím, abychom se trefili do Plzeňáka staršího 18 let. Negativní reakce je opravdu minimální. My jsme navíc museli spoustu podpisů vyškrtat.

Kolik jich bylo a proč?
Teď je to zhruba dva tisíce podpisů – nebyly čitelné nebo chyběl nějaký údaj, nejčastěji celý datum narození. Některé archy jsme takhle vyřadili jen proto, že první člověk napsal jen rok a ostatní pod ním už ho následovali. Pak jsou podpisy neplatné – my je necháváme, ale nezapočítáváme je. Když sbíráme na ulici nebo u stánku, tak to uhlídáme, ale když je arch někde a vrátí se nám, je to problém.

Nemáte pocit, že svým jednáním zasahujete do soukromého vlastnictví?
Změna územního plánu je právo každé obce bez ohledu na majitele a my jako občané města máme právo zavázat zastupitele kněčemu, co si myslíme, že je správné. A město navíc pořád vlastní pozemky kolem kulturáku – chodník a cyklostezky na Denisově nábřeží. Bude je muset Amádeu prodat nebo pronajmout, což bude zřejmě řešit zastupitelstvo vbřeznu nebo dubnu. Takže do toho má město pořád co mluvit.

Investor argumentuje také tím, že dal aktivistům možnost diskuze, ale občanská sdružení to odmítla. Proč jste nechtěli mít možnost do projektu zasáhnout?
Jsme vázaní peticí, kterou podepsalo devět tisíc lidí a která vymezuje náš manévrovací prostor. Má tři body: nechceme obchodní dům, chceme veřejnou architektonickou soutěž a chceme veřejnou diskuzi. Znich nemůžeme uhnout. Amádeus nám jen nabídl, abychom řekli, jakou barvu má mít fasáda, můžeme částečně mluvit do náplně, ale nechce hýbat sbudovou jako takovou. Odmítá ji třeba rozsekat na menší části, takže se sním nemáme o čem bavit. To, co nám nabízel, jde proti tomu, co lidé podepisovali před dvěma lety.

Chystáte už teď nějaké připomínky nebo námitky do územního řízení?
Připravené už je máme od procesu EIA – týkají se prachových částic, posouzení krajinného rázu a dalších věcí. Navíc celé posouzení vlivu na životní prostředí považujeme za nezákonně provedené, ale nemůžeme ji napadnout, žalobu můžeme podat až po územním řízení.