Dominantou náměstí Republiky je sice katedrála sv. Bartoloměje, pouhých pár metrů od ní se ale nachází mariánský morový sloup, který k centru Plzně neodmyslitelně patří již 335 let.

Rozhodnutí postavit sloup padlo v roce 1680 po odvrácení první velké plzeňské morové epidemie, během níž se do města uchýlil i slavný císař Rudolf II.

Osm svatých

Základní kámen položil v listopadu 1680 arciděkan Jan Alexus Čapek, zhotovení měl na svědomí kameník Jan Mejlík a sochař Kristián Widman. Sloup dokončený v roce 1681 byl rozšířen v roce 1714 po další epidemii. Sochy sv. Bartoloměje, sv. Rocha, sv. Floriána, sv. Václava a sv. Rosálie doplnily další tři – socha sv. Františka Xaverského, sv. Petra z Alkantary a sv. Barbory.

Ke stěhování nedošlo

Na vrcholu se nachází barokní replika gotické Plzeňské madony, jejíž originál je v katedrále sv. Bartoloměje. Vznik dokládá pamětní deska s textem: „Roku 1681 nákladem Plzeňské obce na odvrácení morové rány postavena. Roku 1890 a znovu roku 1931 dobrovolnými příspěvky opravena."

Místo, kde mariánský morový sloup stojí, mohlo být dnes už jiné. O jeho přestěhování totiž v roce 1895 usiloval arciděkan Hlavan, jeho pokus ale skončil neúspěchem a sloup, chráněný jako kulturní památka České republiky, své místo nezměnil.