Na první pohled vypadá tábor Mamutů podobně jako skautské tábory v okolí. Při některém z večerů tu ale zní bubny a další hudební nástroje, které si Mamuti sami vyrobili. Na podobné mohli hrát i naši předci před tisícovkami let. A když se zrovna nehraje celotáborová hra, která je letos tematicky zaměřená na Japonsko, táborníci se mohou věnovat výrobě dalších.

Koho hudební nástroje nelákají, vyrábí třeba keramické nádobí ze zdejší hlíny, kterou si tu táborníci natěžili. „Je celkem dobře tvárná. Sice je plastičtější, když ji po natěžení necháme uležet, ale to jsme letos nestihli. I tak se s ní ale pracuje dobře,“ podotýká Lentilka.

Ti zručnější zvládají téměř přesné repliky opravdových pravěkých nálezů a pomocí barevných hlinek z Berounska keramiku dokáží také vyzdobit. Repliky pravěkých hrnců se musí ovšem vyzkoušet v praxi, a tak se v nich vaří polévka nebo kaše. Nejdříve se ale musí vypálit, což mají Mamuti naplánováno na konec tábora. Předtím musí postavit hrnčířskou pec, případně opravit loňskou, která dosti zchátrala a uhnízdily se v ní vosy.

Hotová keramika ale nemusí sloužit jen jako nádobí k použití při dalších pokusech, ale děti si ji mohou odvézt domů. „Dávám to mámě jako dárek. Máme v tom doma zasázené kytky,“ svěřil se Honza.

Mamuti nezapomínají ani na nejstarší dochované nástroje, které vyrábí otloukáním pazourkových valounů. A i když zezačátku zažijí malí experimentátoři trochu bolesti, třeba když se klepnou do prstu či říznou o ostrý úštěp, po získání zkušeností a zručnosti se ale mohou chlubit i pěstními klíny či kombinovanými nástroji, jako srp na řezání obilí. Ten tvoří několik kamenných úštěpů v řadě, které jsou smolou přilepeny v dřevěné násadě.

Děvčata se často pouští i do výroby textilu, a třebaže zatím v táboře chybí vertikální tkalcovský stav, mohou se pustit do menších kousků, které zvládnou utkat například pomocí otáčivých karetek.

Táborem se line i ťukání kladívek. To Mamuti – kovotepci – vyrábí z měděného drátu napodobeniny keltských spon. Nebo že by ten zvuk šel ještě odjinud? Možné to je, protože za táborem je další parta mladých experimentátorů, která tady dláty tvoří loď. Z jednoho kmene tu vydlabávají pravěký člun zvaný monoxyl.

I když experimentální archeologie má sice svůj hlavní přínos především při dodržování možných pravěkých postupů a technologií výroby, tady jde spíš o popularizaci. Mamuti chtějí v dětech hlavně vzbudit zájem o archeologii. A když si sami zkouší vyrábět pravěké nástroje, přitáhne je to mnohem víc než jen knihy. „Většinou si pomáháme současnými nástroji, dláty, jehlami, kleštěmi a tak. Striktní dodržování pravidel archeologického experimentu by pro děti bylo příliš zdlouhavé a nebavilo by je to,“ říká vedoucí oddílu Vojtěch Jeník.