To je rentgen používaný k prevenci rakoviny prsu, která je nejrozšířenějším typem rakoviny mezi českými ženami.

Bolest je předsudek

O tom, že je bolest při vyšetření opravdový předsudek, jsem se přesvědčila na vlastní kůži, když jsem zamířila na vyšetření na radiodiagnostické oddělení Polikliniky na Denisově nábřeží.

„Chodím sem každé dva roky. Poprvé jsem tu byla v padesáti letech na doporučení gynekologa,“ dozvídám se v čekárně od zhruba šedesátileté ženy sedící vedle mě, která přijela na vyšetření z Kyšic. Je zodpovědnou pacientkou, protože každých půl roku navíc chodí i na kontroly ke gynekologovi. Žena vedle ní už chodí na mamografické vyšetření od čtyřiceti let. Od té doby, co ji na vyšetření kvůli podezření na nádor poslal její gynekolog, tu byla několikrát. Vtom už mě volají do vyšetřovny s mamografickým přístrojem, což je rentgenové zařízení speciálně vyvinuté pro vyšetřování prsu. Radiologická laborantka mi postupně snímkuje oba prsy ve dvou projekcích. „Při vyšetření se musí prsy zmáčknout mezi kompresní desku a desku s kazetou a filmem, aby se tkáň dobře zobrazila a snímky byly co nejkvalitnější.

„Vyšetření může být nepříjemné, nemělo by však v žádném případě bolet. Je vhodné, aby ženy přišly na kontrolu těsně po menstruaci, kdy jsou prsa méně citlivá,“ vysvětlil lékař Petr Choc. A já jeho slova mohu potvrdit.

Další fází vyšetření je zhodnocení snímků, které lékař prohlíží ve své pracovně na tzv. negatoskopu. „Žádné ložisko nevidím. Některá místa jsou ale nepřehledná, protože je žláza ještě sytá,“ komentuje nález lékař. Proto musím zamířit ještě na ultrazvuk.

„Zhruba u patnácti až dvaceti procent žen doplňujeme ještě ultrasonografické neboli ultrazvukové vyšetření. Pokud u nás žena není poprvé, snímky srovnáváme s těmi předešlými a zaměřujeme se na minimální rozdíly. Snímky navíc nezávisle na sobě hodnotí pro maximální přesnost dva lékaři.“

Drobná cysta je běžný nález

Pak už míříme na ultrazvuk. Základní vyšetřovací poloha je v leže na zádech. Nejde o nic bolestivého. Lékař všechny části prsou vyšetřuje ultrazvukovou sondou. Obraz vidí před sebou na obrazovce. „Tak tady to tmavší je tuk a to světlé mléčná žláza,“ vysvětluje. Já vidím na obrazovce jen spleť bílé a černé. Lékař je ale z obrazu moudřejší: „Tady máte drobnou cystičku, asi třímilimetrovou, to je ale běžný nález.“ I druhé prso je v pořádku. Tady máte také pouze několik cystiček. Ještě se podíváme do podpaží na uzliny,“ dodává lékař.

Při podezření následuje biopsie

V případě podezřelého nálezu následuje kontrolní vyšetření, eventuálně biopsie ložiska, což znamená odebrání několika vzorků prsní tkáně speciální jehlou při místním znecitlivění a jejich mikroskopické posouzení ve specializované laboratoři.

Choc uklidnil i pacientky, které se bojí záření. „Množství záření při mamografickém vyšetření je srovnatelné s jedním dnem opalování. Pokud dodržujete interval mezi mamografiemi alespoň jeden rok, rizika se bát nemusíte. Přístrojové vybavení na pracovištích akreditovaných k provádění mamografického screeningu navíc podléhá neustálé kontrole,“ uvedl.

Ženy starší pětačtyřiceti let by měly docházet na mamografické vyšetření alespoň každé dva roky, což jim platí pojišťovna. Ještě dříve by měly ale začít chodit ty ženy, které mají tzv. pozitivní rodinnou anamnézu.

To znamená, že mají dvě přímé příbuzné, které onemocněly do padesáti let rakovinou ženských orgánů, a ty, u nichž jedna přímá příbuzná onemocněla do třiceti let.