„Když mi byly čtyři roky hrála jsem jednou s tátou dámu a zaujaly mě ty hezké figurky. Po chvíli jsem se začala vyptávat, jak se jim říká a jak se s nimi táhne,“ řekla Deníku Jitka, která v Plzni navštěvuje 14. základní školu. Mezi jejími spolužáky je prý ale jen velmi málo těch, kteří by byli schopni si s ní šachovou partii zahrát. A konkurovat ji prý nemůže ani její tatínek, který ji prakticky k šachům přivedl. „Často spolu hrajeme, ale nemá šanci,“ říká s úsměvem jinak velmi tichá a introvertní dívka, která má ze všech předmětů ve škole nejraději matematiku.

Na otázku s jakou ze dvou barev šachových figurek hraje nejraději, odpovídá bleskurychle. „S bílou, protože začíná.“

Mezi své největší dosavadní úspěchy počítá Jitka zejména první místo na Mistrovství České republiky v šachu v roce 2009. Tehdy jí bylo devět let. „Mým snem je vyhrát mistrovství světa, sice jsem se ho už jednou přede dvěma lety zúčastnila, ale to jsem skončila na 16. místě,“ vysvětluje šachistka, která se právě se svým trenérem Josefem Juřkem připravuje na Mistrovství Evropské unie a Mistrovství Evropy, které se budou konat v srpnu a v září.

Podle jejích vlastních slov prý není velký rozdíl v tom jestli hraje proti svým stejně nadaným vrstevníkům nebo proti dospělým hráčům, jak tomu bylu například při turnajích v Německu.

„Každý den trénuji kolem půl až jedné hodiny, několikrát týdně za mnou dochází také pan trenér, se kterým analyzujeme moje partie a povídáme si o šachách,“ říká dvanáctiletá školačka, která si často zahraje partii i proti svému počítači. Ačkoliv Jitce její koníček zabírá hodně volného času, vyšetří si ho i pro jiné aktivity. „Ráda čtu a úplně nejraději mám detektivky a romány,“ říká a dodává, že umí také hrát na flétnu.

Martina Němcová