Konal se v sobotu v největším evropském přírodním amfiteátru v Plzni–Vinicích. Již dvaadvacátý ročník tohoto tradičního festivalu nabídl téměř třicet interpretů na třech hudebních pódiích, tradiční majálesové svatby, cyklus šestnácti soutěží o titul Majálesový borec a mnoho další zábavy.
I když počasí ještě odpoledne vypadalo, že bez pláštěnky se návštěvníci na venkovní scéně neobejdou, v podvečer se vyjasnilo a na Vinice vedle plzeňské zoo dorazily nakonec tisíce lidí.
A téměř všechna hrdla jednotně pěla s Vypsanou fixou jejich hit 1982, skákalo se i na Divokého Billa nebo Chinaski, kteří nám svými písněmi například připomněli, že Pořád jsem to já, pořád jsme to my a celý les rukou tomu ze strany na stranu přikyvoval.
Podle jednoho z návštěvníků Davida Bodnára stálo za to počkat si až do samotného konce a přestát nepřízeň počasí. „Sto zvířat byli totiž jedineční!“ pěl chválu David.
Na majálesové svatby, které platí pouze jediný den, se čekaly obrovské fronty. Do chomoutu se tak bez rizika mohli vrhnout jak zamilované páry, tak i recesisté. „Nejsem sice na holky, ale moje kamarádka je ta nejlepší na celém světě. Občas lituji toho, že není kluk, to bych si ji vzala doopravdy,“ prozradila studentka pedagogické fakulty Klára s tím, že doopravdy se ještě vdávat nehodlá.
Majálesové oslavy započaly už v takzvaný Královský pátek na náměstí Republiky volbou krále majálesu. Stal se jím Mára z Fakulty elektrotechnické Západočeské univerzity v Plzni, který vládu převzal od krále Chramiho I. „V pátek jsem byla na Tomáši Klusovi a ten byl tedy z celého majálesu nejlepší! Atmosféra jedinečná!“ tvrdila Eva Jozefíková. Vystoupil zde ještě například Fast food orchestra nebo Eddie Stoilow.
Po skončení akce zůstalo na náměstí hotové moře plastových kelímků. „Ráno jsem tam tudy šel a už tam nebyl ani jediný, tak to tedy klobouk dolů,“ chválil organizaci studentských oslav Jakub Líska.
