Dílo, jež vzniklo v roce 1985, vytvořil společně s kolegou Savvasem Vojatzoglu a dlouhá léta stálo na zahradě mateřské školy za synagogou. Při rekonstrukci v roce 2010 ovšem artefakty záhadně zmizely. Loni je pohozené ve skladu Správy veřejného statku města Plzně (SVSMP) objevili nadšenci projektu Křížky a vetřelci. Rozhodli se je obnovit a znovu vystavit.

„Původně jsme ve skladu SVSMP hledali něco jiného. Šlo o plastiku letících racků od Slavoje Nejdla, které jsme taky našli. A kromě toho jsme v trávě uviděli tyhle sochy. Hned mi v hlavě blesklo, že jsou určitě z bývalé Puškinovy ulice," řekl nálezce Daniel Jahn ze skupiny Křížky a vetřelci. Členové této skupiny mapují drobné památky a umělecká díly ve veřejném prostoru Plzně. Pak začala pro Jahna a jeho kolegy daleko zajímavější práce, zjišťovali informace o díle a snažili se ho přemístit na důstojnější místo, což se jim nakonec povedlo. „Velmi rychle jsem se domluvil s panem Kutákem ze Správy veřejného statku, který nabídl, že by sochy mohly zdobit Luftovu zahradu," doplnil nálezce. Od včerejška už dvě keramické plastiky zobrazující hrající si děti mohou Plzeňané znovu obdivovat. Zbylé tři objekty na přesun teprve čekají.

Jahn rovněž kontaktoval i dosud žijícího autora Jaroslava Pleskala. „Velice mě to těší. Vůbec jsem netušil, že objekty ještě existují, takže jsem byl mile překvapený. A to, že jsou v Luftově zahradě, je opravdu báječné. Se Stanislavem Luftem jsem se totiž znal a setkával," sdělil s radostí keramik, výtvarník i tvůrce loutek. V Pleskalových dílech je patrná též inspirace plzeňským rodákem a světoznámým umělcem Jiřím Trnkou.

V Luftově zahradě se nacházejí ještě tři soudobé ocelové plastiky Ludovíta Strely zobrazující atributy plzeňského znaku, tedy velblouda, anděla a chrtici, a rovněž původní socha nahé dívky vstupující do vody od Otokara Waltera.