Políčeno měly čtyři desítky myslivců především na přemnožená divoká prasata, která v posledních týdnech trápí obyvatele Plzně. Divočáka se jim ale skolit nepodařilo, zato ulovili osm laní a kolouchů siky. „Sika dělá škodu na polích, takže se musí lovit taky. Prasata jsme během lovu vůbec nespatřili. Jsou zřejmě vyplašená ještě po silvestrovských petardách. Každý rok nějaké střelíme, letos se ale nepovedlo,“ řekl po ukončení honu předseda Mysliveckého spolku Malesice Richard Kristl.

Pro malesické myslivce se jedná o největší hon v roce. Koná se každý rok v lednu. „Ráno se všichni sejdeme a rozdělíme na skupiny. Jeden je závodčí, tedy místní myslivec, který zná terén. Dále střelci a honci v reflexních bundách, aby byli vidět,“ popsal Kristl.

Josef V. u Krajského soudu v Plzni.
Hrůza na Plzeňsku. Neměl jsem to šest let, řekl dceři. Pak ji znásilnil

Zvěř lovci naháněli od 8 do 14 hodin. Po ukončení úlovky převezli na louku nad malesické rybníky, kde se konal tradiční výřad. Při něm se chvojím ohraničí prostor, do vzniklé ohrádky pak myslivci uloží zvěř dle mysliveckých pravidel. Ve všech čtyřech rozích přitom hoří plamen. „Tímto se zvěři vzdá pocta,“ vysvětlil předseda. Večer pak myslivce čekala tradiční poslední leč. „Letos se zábava koná v Kalikovském mlýně. Nachystaná je zvěřina, muzika,“ doplnil Kristl.

Divočáky lákají i černé skládky

Přemnožení divočáků řeší město Plzeň již od podzimu roku 2020. Podle Kristla za to mimo jiné může struktura zemědělství. „Jsou tu velké plochy monokultur, v nichž se v létě schovají a přemnoží. Navíc už se ničeho nebojí, chodí až do vesnic,“ uvedl Kristl s tím, že v Malesicích a okolí velké problémy nevnímají.

Velký výskyt divočáků je totiž monitorován především v okolí Mikulky a Roudné. Důvodem je velké množství černých skládek a neudržované soukromé pozemky. Oblast je pro černou zvěř zajímavá v podzimních a zimních měsících, protože na polích a v lesích není dost potravy. „Černé skládky zabezpečují jak rostlinou část potravy, tak i živočišnou, protože na rozkládající se biologický materiál je vázán i aktivní půdní život, tedy plži, červi a myši. Při aktivním vyhledávání potravy pak prasata mohou navštívit přilehlé zahrady a sekané trávníky.

Princip prokognitivního osvětlení vysvětluje odborník na techniku Daniel Nam z Gymnázia F. Křižíka.
Školy šetří energiemi. Epidemiologové ale varují

Druhým a stejně závažným důvodem je dostatečné množství krytu. „Uvedené území je jen částečně hospodářsky využíváno, orná půda leží ladem, zarůstá a veškerý porost umožňuje dostatečný a bezpečný kryt pro černou zvěř,“ konstatoval náměstek primátora pro oblast dopravy a životní prostředí Aleš Tolar.

Jedním z možných řešení je tlak na majitele pozemků. „Budeme vyzývat majitele k urychlené nápravě i pod hrozbou sankcí. Kdybychom ukázněnost občanů v dané lokalitě vyřešili, to znamená problematiku černých skládek a péči o pozemky, prasata by v daném území nebyla, neboť by neměla důvod sem přicházet. Pokusíme se tedy postupnými a právně možnými kroky situaci řešit a postupně ji minimalizovat, protože v dané lokalitě ji nelze již zcela potlačit bez pomoci vlastníků pozemků,“ dodala vedoucí odboru životního prostředí Magistrátu města Plzně Dagmar Svobodová Kaiferová.