NEVYBUCHLÁ MUNICE, NEBEZPEČÍ OHROŽENÍ ŽIVOTA, varují i pětadvacet let po zrušení vojenského újezdu Dobrá Voda tabulky například podél turistické trasy ze Skelné u Prášil na Prášilské jezero a Poledník či od mostu přes Křemelnou přes bývalou vesnici Stodůlky.

Vyčištění dopadových ploch bývalých střelnic Správa Národního parku Šumava (NPŠ) neplánuje, bylo by nákladné a zasáhlo by do chráněných území.

Vojenský újezd zanikl k 31. 12. 1991, území převzal tehdejší okresní úřad. Od munice byly na bývalých střelnicích vyčištěny pouze cesty a nejbližší okolí. Dopadové plochy byly předány s tím, že se tam osmdesát až sto let nesmí hospodařit a národní park je po svém vzniku převzal s tím, že udrží jejich nepřístupnost.

Ilustrační foto.
Dobrovolníci uklízeli v CHKO Brdy. Bylo jich ale méně, než kolik být mohlo

Podle rozčlenění provedeného správou parku jde o čtyři plochy kategorie III o celkové rozloze 199 hektarů. Největší je bývalá dělostřelecká střelnice Stodůlky, další jsou na Slunečné, Vysokých Lávkách a Cetlově Hůrce. „Kategorie II je prostor, kde je výskyt jednotlivé munice možný a lze tam provozovat zemědělskou, lesnickou či stavební činnost se zvýšenou opatrností. Jde o území o celkové rozloze 2109 hektarů. Kategorie I. je pak prostor, kde není výskyt munice pravděpodobný. Zahrnuje celý zbytek bývalého újezdu,“ uvedl mluvčí NPŠ Jan Dvořák.

Že varování před municí nejsou lichá, dokazují zkušenosti lesníků, strážců i dalších pracovníků parku. „Každý rok nacházejí nevybuchlou munici. Ke každému takovému nálezu se volá Policie ČR, pyrotechnici munici odvezou k likvidaci,“ dodal Dvořák. Munici odhalují například vývraty nebo ji vytlačují ze země kořeny stromů, kterými plochy zarůstají.

Dolní Padrťský rybník patří k nejvyhledávanějším místům v CHKO Brdy. Cyklisty i pěší tam dovede vyznačená síť stezek.
Na cyklisty letos čekají nové trasy, vedou na Hracholusky i do Brd

Kompletní vyčištění území by podle odhadů vyšlo na desítky miliard. „Bylo by značně finančně náročné a znamenalo by intenzivní zásahy na velké ploše přírodně cenného území, kde žije řada přísně chráněných druhů,“ vysvětlil mluvčí.

Se zachováním současného stavu souhlasí i Libor Pospíšil, starosta Prášil, v jejichž katastru dopadové plochy leží. „Asi před třemi roky se o tom jednalo. Pyrotechnické vyčištění by znamenalo odstranit veškerý porost. Šlo by o drastický zásah do přírody, zůstala by pouze tráva,“ konstatoval Pospíšil.

To v 'Malé Šumavě', jak se někdy říká CHKO Brdy, pyrotechnici naopak pracují čile. Tamní vojenský újezd zanikl s rokem 2015, jeho očista začala už o tři roky dříve a podle harmonogramu má letos skončit.

Pyrotechnici z 15. ženijního pluku mají v Brdech o práci postaráno. Jen v květnu nalezli 236 kusů různé munice nebo muničních elementů velké ráže. „Z celkové plochy je v současné době očištěno 9402 hektarů, cca 75 procent. Očistu v tuto chvíli provádí na tři desítky vojáků,“ řekla mluvčí Ministerstva obrany Jana Zechmeisterová.