Rozhovory s Čapkem

3. 9., 17:00, vernisáž výstav Čapek po anglicku a Život a dílo Karla Čapka v 1. patře Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje (výstava potrvá do 2. 10.)

10. 9., 17:00, přednáška Věry Kubové Mystika bratří Čapků ve vzdělávacím centru knihovny

17. 9., 17:00, Literární čaj o páté – Výlety do Španěl, scénické čtení ve 2. patře knihovny

24. 9., 11:00 – 14:00, Maraton čtení z díla Karla Čapka, U Bran-ky čtou studenti SOŠ Prof. Švejcara a známé osobnosti

2. 10., 18:00, Věc Makropulos, představení v Divadle Dialog

„Je to druhý ročník literárního festivalu. Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje každým rokem zvolí jednu literární osobnost, která má výročí a věnuje jí celé září. Je to čistě náš projekt," vysvětluje mluvčí knihovny Martina Košanová. V loňském roce byl měsíc věnován Bohumilu Hrabalovi, letos se dostalo na Čapka, který se narodil před 125 lety.

Program bude opravdu pestrý. První patro knihovny bude patřit dvěma výstavám. První z nich se nazývá Čapek po anglicku (viz rozhovor), druhá výstava Život a dílo Karla Čapka ukáže na dvaceti informačních panelech spisovatelův pracovní i osobní život.
Další akce budou následovat v týdenních odstupech.

V knihovně se bude 10. září konat přednáška Věry Kubové s názvem Mystika bratří Čapků. O sedm dní později dojde na scénické čtení textu za hudebního doprovodu pojmenované Literární čaj o páté – Výlety do Španěl. Předposlední akcí bude Maraton čtení z díla Karla Čapka, který se bude konat U Branky 24. září. Číst budou nejen známé plzeňské osobnosti, ale také studenti a studentky Střední odborné školy Prof. Švejcara.

Festival zakončí 2. října představení Věc Makropulos v Divadle Dialog. Tam budou také vyhlášeni vítězové soutěže, která poběží na facebooku knihovny.

Martin Homan, sběratel anglických překladů Karla Čapka, zve do Studijní a vědecké knihovny a říká:

V Plzni je to první opravdu velká výstava

Více než stovka do angličtiny přeložených i českých knih, divadelní programy, scénáře i kuriozity jako plakáty neexistujícího filmu, to vše s Karlem Čapkem jako společným jmenovatelem je ode dneška k vidění v prvním patře Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje. Vlastní sbírku představuje Plzeňan Martin Homan, který nás mezi exponáty provedl.

Co na návštěvníky čeká?
Výstava je rozdělená do čtyř částí. První tvoří nejvýznamnější překlady Karla Čapka, první výtisky jeho knih v angličtině. Jsou tu například vydání z New Yorku roku 1923, to je rarita, Krakatit z Londýna 1925, Válka s mloky z roku 1937…
Druhá část se věnuje divadlu a filmu. Málokdo totiž ví, že Čapek se studiem Paramount připravoval adaptaci R.U.R. Ovšem zkrachovalo to, když jeho dvorní překladatel chtěl přemrštěný honorář. Nicméně všechno už bylo připraveno včetně obsazení, plakátů, letáků. Ústřední dvojici měli hrát Sylvia Sidney a Fredric March.
Divadelní programy jsou z Londýna i New Yorku, kde se na Broadwayi hrálo R.U.R., Válka s mloky a další.

Ale třetí část už nejsou knihy ani programy, vypadá to spíše na časopisy.
Jsou to Čapkovy recenze, jeho články v různých prestižních časopisech opět z New Yorku a Londýna. Celou výstavu jsem koncipoval tak, aby byla hlavně o anglických věcech, protože Čapek si na kvalitních překladech do angličtiny potrpěl. Věděl, že všechny překlady do dalších jazyků budou vycházet právě z angličtiny, ne z češtiny.
Čtvrtou část tvoří nejzajímavější česká vydání, třeba Ze života hmyzu s titulní stranou od Josefa Čapka.

R.U.R. Plakát láká na filmovou adaptaci studia Paramount Čapkova dramatu, která ale nikdy nevzniklaŘíkáte, že nejste Čapkolog, jen sběratel. Jak jste se jím stal?
Četl jsem knihu Anglické listy Karla Čapka od pana Vočadla, což byl Čapkův kontakt v Londýně, který jeho překlady připravoval. Velmi dobře popisuje, jak překlady řešili, je tam i jejich korespondence. Zajímavé je, že překladatel si jednou spletl lososa s losem a Čapek si z toho pak stále dělal legraci.

A vás to tak zaujalo, že jste si sehnal první knihu.
Začal jsem nakupovat přes eBay, teď nakupuji z New Yorku nebo Londýna, odkud mi je dováží kamarád. Nevím, že by někdo v republice nebo ve světě takovou sbírku Čapkových překladů měl.

Čapkovo dílo si přitom takovou pozornost jistě zaslouží.
Určitě ano. Já hodně cestuji a dovedu si představit, jak obtížné je napsat cestopis. Čapkovy cestopisy, jako Anglické listy a ostatní, jsou úžasné a i po devadesáti letech mají co říct.

Už vůbec byla někdy k vidění?
Vystavoval jsem ji zatím jen jednou v roce 2013 v Památníku Karla Čapka ve Staré Huti, ale bylo to podstatně komornější pojetí. V Plzni je podstatně více knih, je to první opravdu velká výstava.