„Zatím jsem nezaznamenali žádné zvýšené kontakty, co se týká vánočních témat, i když po víkendu to už může být už úplně jinak,“ uvádí pracovnice plzeňského krizového centra SOS Archa Anna Krátká. Ozývají se sice lidé s depresemi a nechutí cokoliv dělat, ale to podle Krátké souvisí se zimou celkově. Za to, že se pocit osamělosti během Vánoc zvyšuje, může i komerční a mediální tlak. „Lidé všude slyší narážky na šťastné Vánoce v kruhu nejbližších a cítí se špatně, když oni tuto představu nesplňují,“ vysvětluje Krátká.

Častým námětem hovorů na tísňových linkách bývá sociální nejistota. Lidé volají, buď že o zaměstnání přišli, nebo se obávají, že se to může stát.

Pro pracovníky krizových linek je závažný každý hovor. „Lidé často volají s tím, že je trápí deprese. Nejedná se o nějakou špatnou náladu, ale o vážnou nemoc, kterou je třeba léčit a léky na ni existují. Bohužel lidé se u nás stále bojí zajít k psychologovi nebo dokonce k psychiatrovi, protože si je spojují s šílenci a považují to za ostudu,“ říká vedoucí plzeňské linky důvěry Libuše Lovásová. Že se nejedná o pouhou špatnou náladu, poznáte, když tento stav trvá delší dobu, ztrácíte zájem o běžné věci a necítíte radost ze života. „Ideální je zavolat na linku důvěry a zcela anonymně si o tom promluvit,“ nabízí Lovásová.