Případem se zabývala dokonce Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP). Šéf plzeňského inspektorátu Zbyněk Severka uvedl, že nebylo shledáno jakékoliv ohrožení. „Nikdy nelze sanaci provést tak, aby limity byly nulové. Zůstanou zbytky, které ale neškodí okolí a občanům. Z pohledu ČIŽP všechno probíhalo, jak má," sdělil Severka s tím, že stavba je nyní pod dozorem hydrologů.

To, že nedošlo k únikům do podzemní vody, vychází i z analýzy, kterou má k dispozici město Horní Bříza od společnosti AECOM. „O tom, že zde nedochází k únikům kontaminace do mělké podzemní vody, svědčí výsledky analýzy vod z blízkého vrtu. A v případě uhlovodíků a fenolů, které jsou součástí dehtů, byly zjištěny koncentrace pod mezí měřitelnosti," řekl starosta města Vojtěch Šedivec.

A o co v celém případu jde? Při dokončování odtěžení nebezpečných látek z bývalé skládky se při hloubení odvodňovacích rýh vyskytl dehet v hloubce až půl metru. Šlo o tenké vrstvy kolem jednoho centimetru. Dehty byly pod zemí pevné a tuhé, ale vlivem horka vytekly do rýhy. Někteří lidé z Horní břízy se děsili ekologické katastrofy, a proto se obrátili na ČIŽP.

Podle starosty se problém vyřešil odvezením několika desítek tun kontaminované půdy. Kvůli dalšímu možnému výskytu kontaminace nechalo město udělat průzkum. Právě u vrtu a u odvodňovacího příkopu. „Nelze zcela vyloučit, že v některém prostoru se nemohou vyskytovat ojedinělé izolované polohy dehtů. Tyto polohy by ale musely být značně plošně omezené a nepředstavovaly by riziko pro životní prostředí," sdělil Šedivec s tím, že průzkum mezi příkopem a železniční tratí lze provést až po projednání se Správou železniční dopravní cesty Plzeň. Sanace ekologické zátěže v Horní Bříze přišla téměř na čtvrt miliardy Kč.