„Pokud to schválí koordinátor chovu, půjde do soukromé zoo, která se právě rozjíždí. Už od nás má nějaké opice, takže s ní máme dobré zkušenosti,“ potvrdila Deníku ošetřovatelka Lenka Václavová z plzeňské zoo, která Jackovi dělá náhradní mámu.

Zatímco před měsícem vážil sameček 1,2 kg a převážně jedl a spal, teď je z něj prý pěkný rošťák. Kromě spaní a jídla přibylo zkoumání a hraní a váží už tři kila. „Je rozhodně 3D, pořád chce lézt někam nahoru, takže musím hlídat, aby mi nelezl třeba po záclonách,“ směje se Václavová, pro niž je Jack první zkušeností s odchovem úplně od malička.

Jackova matka Nuriko už předtím o jedno mládě přišla a Jacka odvrhla, přesto ji zoo zkouší připustit znovu. „Maximálně do čtyř let totiž odejde z plodného věku,“ vysvětluje mluvčí plzeňské zoo Martin Vobruba, který také upozornil na to, že návštěvníci malého Jacka bohužel vidět nemohou. „Nejsou pro to vhodné expozice, lidé ve výběhu vidí matku i otce Richarda, ale mládě ne,“ dodal.

I když je nyní téměř dvouměsíční sameček co do velikosti taková menší domácí kočka, rozhodně tak prý nevypadá. „A domácí mazlík to není ani náhodou. Třeba psovi je člověk pánem, u Jacka jsme my jeho lidi – chce, aby bylo všechno po jeho,“ dodává sympatická žena, která prý už pozná, co se levhartkovi honí hlavou. „Když mu z očí koukají rarachy a celý září, vím, že musím hlídat, kdy na mě skočí,“ popisuje ošetřovatelka s tím, že teď je Jack ve věku, kdy ´chce všechno ochutnat a rozkousat´. „Ale neublíží, jen to trochu bolí.“

Podle Martina Vobruby má Jack velmi dobrou krev, proto je možné, že se do plzeňské zoo někdy v budoucnu vrátí jako chovný samec. Teď ale bude muset odjet. „Do Prahy to naštěstí není tak daleko, takže se na něj určitě budu jezdit dívat. Vždyť je jako malé dítě,“ uzavírá ´máma´ Lenka Václavová.