První studená vlna je prý za námi, ale oteplení se dříve než o víkendu nedočkáme. Zhruba tak znějí stručné prognózy meteorologů týkající se tohoto týdne. Prudký teplotní výkyv a déšť sice uleví alergikům, lékaři na druhou stranu očekávají nový přísun kašlajících a smrkajících pacientů.

„Lidé už si zvykli na letní teploty a teď najednou přichází teplotní šok, takže počítám, že tak za čtyři, pět dnů začnou přicházet první pacienti s respiračními chorobami,“ říká plzeňský lékař Karel Fiala s tím, že by lidé prudké ochlazení neměli zejména po ránu v žádném případě podceňovat, a přizpůsobit mu své oblečení.

To, že ochlazení je skutečně rapidní, potvrzují i meteorologové. „Během čtyřiadvaceti hodin se na některých místech Plzeňska ochladilo až o dvanáct stupňů. Tam, kde ještě v neděli odpoledne ukazovaly teploměry čtyřiadvacet stupňů, jsme v pondělí ve stejnou dobu naměřili přesně polovinu,“ popisuje situaci meteorolog Marjan Sandev. Podle něho bude první květnový týden ve znamení přeháněk a průměrných odpoledních teplot jen kolem třinácti stupňů, po ránu se navíc máme připravit na četné přízemní mrazíky. Úterní ráno by mělo být z celého týdne vůbec nejchladnější.

Z očekávaného počasí se tak budou radovat hlavně alergici, kterým by se mělo dýchat o něco lépe. „Očekávaný déšť spláchne pyly, které byly v posledních velmi teplých dnech rozvířené ve vzduchu, a lidem citlivým na tyto alergeny se trochu uleví,“ potvrzuje Fiala.

Alergici přitom nemusejí mít obavy ani z toho, že už v pátek očekávají meteorologové návrat odpoledních maximálních teplot mezi třiadvacet a pětadvacet stupňů. „Prodloužený víkend sice přinese oteplení, ale zřejmě také pořádnou porci intenzivních bouřek, které mohou být provázeny i přívalovými dešti, a to hlavně ve večerních hodinách,“ předkládá výhled do konce tohoto týdne Sandev. Pranostiky o ledových mužích podle něho nemůžeme brát jako pravidlo, na konci první květnové dekády prý ale k ochlazení dochází poměrně často.

„V letech 2001 a 2002 jsme na Pankráce zaznamenali tři stupně pod bodem mrazu, před čtyřmi lety dokonce v horských oblastech padal sníh,“ prohlíží Sandev meteorologické statistiky. „Srážkově vydatnější období by ale mělo znovu přijít až zhruba za měsíc. „Druhá polovina května bývá už velmi teplá, a počasí pomalu nabývá letního charakteru. Kontinent se prohřívá a následkem toho později přichází evropský pseudomonzun, u nás známý jako medardovské deště,“ objasňuje Sandev pozadí rčení o tom, že Medardova kápě čtyřicet dnů kape.