„Cesta od hráze Boleváku směrem k jeho přítoku je zaříznutá do svahu, kde míjení s rychlejšími cyklisty či běžci může být za tmy problém,“ zdůvodnil instalaci osvětlení Aleš Tolar, náměstek primátora města Plzně pro oblast dopravy a životního prostředí.

Lampy jsou ale trnem v oku některým ochráncům přírody, protože podle nich mohou tyto LED svítidla vážně ohrozit křehký vodní i pobřežní ekosystém. Hmyz podle některých zahraničních studií vymírá nebývalou rychlostí a jen za posledních 27 let zmizely v Evropě tři čtvrtiny biomasy létajícího hmyzu. Navíc výzkumy ukazují, že především vodní hmyz je na umělé osvětlení ještě citlivější než hmyz suchozemský. „Osobně vynaložím veškerou energii i prostředky k odstranění svítidel u Boleváku, protože investice 1,7 milionu korun se mohla použít pro prokognitivní svítidla do škol, kde by sloužila a nezhoršovala současný stav,“ říká Hynek Medřický, ochránce přírody a známý bojovník proti nadužívání bílého světla i svícení obecně.

Smrtelná nehoda u Kašperských Hor.
U silnic přibylo 31 křížků. Alarmující je, že řidiči se stále více opíjejí

Podle něj bude mít současný globální posun od sodíkových výbojek k používání LED lamp s vrcholy ve spektrální bílo-modré (krátké vlnové délky) pravděpodobně ještě větší dopad na noční bezobratlé vzhledem k jejich citlivosti na světlo s krátkou vlnovou délkou. O něco smířlivější názor má Karel Makoň ze Záchranné stanice živočichů v Plzni: “Jakékoliv osvětlení uprostřed přírody není z pohledu zvířat šťastné řešení, ale rozumím, že jde zároveň i o rekreační zónu. Pokud to ocení veřejnost a zvýší se bezpečnost pohybu, tak tomu řešení rozumím.“ Lampy na hrázi Boleváku jsou osazené novými LED svítidly se světelnou teplotu 2700 kelvinů a svítí jen do dolního poloprostoru. „Toto osvětlení ušetří až 50 procent elektrické energie oproti klasickým výbojovým svítidlům,“ vysvětluje Viktor Lang, vedoucí oddělení veřejného osvětlení Správy veřejného statku města Plzně.

„Osvětlení Boleveckého rybníka je v provozu teprve několik týdnů a sklidilo už mnoho pochvalných reakcí od lidí. Zároveň vnímám i reakci ochránců přírody, že celonoční svícení může narušit místní cenný ekosystém. Konzultoval jsem věc s Jindřichem Durasem, který se coby hydrobiolog dlouhodobě angažuje v otázkách kvality vody v bolevecké rybniční soustavy a shodli jsme se, že bude zapotřebí i v otázce veřejného osvětlení cest dosáhnout kompromisu mezi potřebami lidí, kteří zde tráví volný čas, a přírody. Již nyní je zde systém osvětlení nastaven tak, že po půlnoci se intenzita světelného toku snižuje na polovinu. Zvážíme, zda v době hluboké noci nevypnout osvětlení na několik hodin úplně a zapnout ho zase až zhruba hodinu před rozedněním,“ vysvětluje Aleš Tolar.

To by jako částečné řešení připustil i Medřický. Ten by ale nejraději vypnul osvětlení v době nočního klidu od 22 do 6 hodin, nejpozději však dvě hodiny po západu slunce, a světla přelepil oranžovou fólií, aby se ze světelného spektra odfiltrovaly krátké modré vlnové délky. Sám ale navrhuje radikálnější řešení: „Ideální by bylo vypnout a deinstalovat všechna svítidla a nainstalovat je tam, kde je potřeba zrekonstruovat stávající veřejné osvětlení. Na břehu Boleveckého rybníku nikdy veřejné osvětlení nebylo a tak to mělo zůstat,“ uzavírá Hynek Medřický, který je na sociálních sítích patří mezi stále populárnější osobnosti.