Václava je původním povoláním zdravotní sestra. V 90. letech se u ní objevily první vážnější zdravotní problémy. Začala špatně chodit, zakopávat. Lékaři jí později diagnostikovali dědičné onemocnění projevující se ochrnutím dolních končetin. „Doktoři mi sdělili, že špatnou mutaci genu 
nevyléčí. A já jsem si řekla: ´Když nepomůžou mně, budu já pomáhat druhým," uvedla Plzeňanka.

Jelikož se nemohla věnovat své někdejší profesi, přihlásila se na další školu. „Na staromladá kolena jsem začala studovat sociální práci," usmívala se při odpovědi. Po úspěšném absolvování plzeňské VOŠ nastoupila jako sociální pracovnice do Městské charity Plzeň. Na zmiňované škole také externě vyučuje.

A aby aktivit nebylo málo, pravidelně od roku 2012 navštěvuje Regionální dobrovolnické centrum TOTEM, kde se věnuje především rukodělným a kreativním činnostem. „Hodně ráda taky peču dorty," doplnila.

Pokud by 45letá žena měla zmínit jednu věc, která se jí povedla, určitě je to bezbariérový výtah v TOTEMu, který sem byl loni instalován. Václava rovněž iniciovala sbírku pro těžce postiženého chlapce upoutaného na lůžko, jenž potřeboval speciální pomůcku ke svému rozvoji.

Její nezlomnost a nadšení ohodnotila i porota Křesadla udělující ceny dobrovolníkům. „Když jsem zjistila, že jsem v nejužší nominaci, hrklo ve mně. Teď po vyhlášení musím říct, že je to krásný pocit. Nedělám to pro své zviditelnění, ale protože to dělá radost mně i ostatním," uzavřela.