Lesníci v kraji patří k těm, kteří by se bez suchého počasí nejraději obešli. Povětrnostní podmínky totiž nahrávají kůrovcové kalamitě.

Do konce června vytěží Lesy ČR v jimi spravovaných lesích v Plzeňském kraji všechno dřevo napadené kůrovcem. Pokácené stromy pak asanují chemicky nebo odkorněním, a tím brouka zahubí a zabrání jeho rozmnožování.

Je to zapotřebí. Kraj se totiž potýká s kůrovcovou kalamitou srovnatelnou s tou, která nastala v letech 2008 a 2009 po řádění orkánu Kyrill.

Kůrovec v kraji• Lesy ČR obhospodařují 44 % lesů v Plzeňském kraji, 54 % lesů patří obcím, církvím a fyzickým osobám.
• V roce 2017 bylo vytěženo 457 tisíc m3 kůrovcového dřeva v lesích všech vlastníků, z toho 211 tisíc v lesích Lesů ČR.
• Správa Lesů ČR letos zpracovala 60 tisíc m3 kůrovcového dřeva, v červnu zpracuje dalších cca 50 tisíc m3 včetně kalamitního dřeva poškozeného větrem.
Kvůli kalamitě zastavily
• Lesy ČR v březnu zastavily těžbu dřeva atraktivního pro kůrovce a kácí jen to napadené.

Současná situace se podle mluvčí Lesů ČR Evy Jouklové týká hlavně podhůří Šumavy a Českého lesa. „Je důsledkem dlouhodobého sucha, kterým trpí především okresy Domažlice, Klatovy, částečně Plzeň-jih, Kdyňsko, Horažďovicko a Nepomucko. V ostatních oblastech včetně horských poloh Šumavy a Českého lesa se kůrovcová kalamita zatím ve větším rozsahu neprojevila,“ uvedla.

Kůrovcová ohniska se ale objevují například také v nejbližším okolí Plzně. „V lesích různých vlastníků. Zde se ale zatím jedná jen o mírně zvýšený stav, který je běžně zvládnutelný,“ konstatovala mluvčí.

Sucho a kůrovec. Tato dvojice nyní ohrožuje české lesy. Oslabené dřeviny jsou náchylnější vůči cizopasným houbám i škůdcům. V okolí Čeperky na Pardubicku lesníci Lesů ČR ukázali, jak pomáhají lesu s tímto broukem bojovat.Zdroj: DENÍK/Jiří Sejkora

O kůrovcové kalamitě informovala na pondělním zasedání zastupitele Plzeňského kraje radní pro oblast životního prostředí Radka Trylčová. „Vzhledem k povětrnostním podmínkám nelze očekávat výrazné zlepšení situace. Plzeňský kraj ji spolu s Lesy ČR a dalšími orgány monitoruje, pravidelně se účastníme kalamitních štábů a pomáháme s přípravou takzvaných suchých skladů na napadené dřevo. Vytipovali jsme nějaká místa,“ uvedla radní.

Do suchých skladů by lesníci ukládali vytěžené dřevo, které nemohou hned prodat, a sáhli by po něm, jakmile se uvolní momentálně přesycený trh. „Přebytek dříví na skladech pilařských provozů je způsoben v celé středoevropské oblasti zpracováním kalamitního dříví ze zimních orkánů, které blokuje odbyt kůrovcového. „Pro všechny vlastníky lesů je současná kalamita ekonomickou ztrátou. Zjednodušeně řečeno, zpracování kůrovce se musí draze zaplatit, ale vyrobené dříví se prodává levně nebo se v současné době neprodá vůbec,“ dodala Eva Jouklová.

Lípa na Masarykově náměstí ve Starém Plzenci roste už sto let. Plzenečtí ji na počest nové republiky vysadili ještě v roce 1918.
Vzácné lípy našeho kraje vyprávějí příběhy. Kde jsou?