„Jednou už jsem to udělal. Bohužel, někteří zákazníci přestali chodit. Proto se u nás zase už kouřit smí. Přitom pro personál to není nic příjemného obsluhovat v zakouřeném prostředí a navíc to zvyšuje práci i náklady,“ naráží Marian tomko z pizzerie Pulcinella na vynášení popelníků, odklízení nedopalků a propálené ubrusy.
Nekuřáci mohou využít salonku, kde je zlozvyk zakázaný. „Počet nekuřáků v poslední době celkem narostl. Často této možnosti využívají například rodiče s dětmi, kteří zajdou na oběd,“ dodává.
Podobné zkušenosti má i David Vavroch, majitel jednoho z mála plzeňských zcela nekuřáckých podniků Ristorante Budino. „Často k nám chodí i maminky s kočárky. Těm nekuřácké prostředí vyhovuje,“ konstatuje. O tom, že restaurace bude nekuřácká, bylo jasné už před jejím otevřením. „Je inspirována italským stylem a tam je to běžné. Podle mého názoru jsou restaurace určené především k jídlu, proto není vhodné, aby se tam kouřilo,“ říká.
Během našeho hovoru přichází dvě zákaznice a ještě před usednutím ke stolu se ptají na popelník. Když se dozví, že se v prostorách kouřit nesmí, vůbec odchází. „To se samozřejmě bohužel občas stává. Někteří hosté by k nám přišli kvůli jídlu, ale zákaz je odradí. V létě máme otevřenou zahrádku, kde se kouřit smí. Bývá tam plno. Každopádně jednou jsme nekuřácká restaurace, tak to měnit nebudeme,“ sděluje Vavroch. Dalšími podniky, kde si kuřáci nemohou cigaretu dopřát, jsou v Plzni například pizzerie Duo Padri, Pub v Pražské ulici nebo kavárna Beruška.
Podle zákona musí být v restauraci vyhrazen nekuřácký prostor. V některých z nich ale tato místa často zejí prázdnotou. „Kouřit se smí u oken a u vchodu. Tyhle stoly jsou plné většinou jako první, a pak si nám lidé stěžují, že si nemají kam sednout. Často si zapálí i u nekuřáckých stolů. To jim ale nepovolíme. Pokud by byla možnost rozhodování, zda budeme jen kuřácká nebo nekuřácká, asi by byla lepší první možnost,“ uvedl číšník z pizzerie Detailo.
„Myslím si, že celé nekuřácké restaurace jsou skvělý nápad, protože pouze oddělenými stoly se problém se zápachem z kouře nevyřeší. Člověk je tam chvilku a pak to ze sebe nemůže dostat,“ říká Plzeňanka Barbora Nejedlá. Kuřáci mají poněkud jiný názor. „Nevím, proč bych si nemohl zapálit, když tím nikoho neobtěžuji. Kdybych samozřejmě foukal na někoho kouř při jídle, bylo by to něco jiného, ale dávám vždycky pozor,“ sděluje jeden z nich.