Ve čtvrtek o tom budou rozhodovat zastupitelé. Koalici totiž dopravní problém opět rozdělil a tak se jej radní, kteří se neshodli, rozhodli poslat do zastupitelstva. Tam se budou schvalovat regulační podmínky pro zástavbu prostoru mezi Americkou třídou, Sirkovou ulicí a Denisovým nábřežím. A vzhledem k tomu, jaké emoce už měsíce vyvolává samotná myšlenka na bourání Inwestu a vznik nového obchodního centra, se dá očekávat bouřlivá diskuze.

ODS podporuje variantu s napojením dopravy od Denisova nábřeží, ČSSD vidí řešení v úpravě křižovatky s Pařížskou ulicí. Přibyly by jí semafory a hlavně přímý vjezd do nového objektu. Ven by se jezdilo z druhé strany, kolem budovy někdejších lázní. „Kdybychom vytvořili napojení v polovině Americké třídy, bude to nevratné,“ varuje primátor Martin Baxa (ODS). Šéf klubu zastupitelů za ČSSD Martin Zrzavecký tvrdí, že budou přesvědčovat zastupitele pro variantu Pařížská věcnými argumenty.

Třetí městský obvod se přiklání k možnosti napojení přes Denisovo nábřeží.

Investor stavby, společnost Amádeus Plzeň, už představil změny, které mají nový objekt více přiblížit lidem. Například na střeše chce vybudovat sportovní a relaxační centrum s 300 metrů dlouhou dráhou pro in-line bruslaře a dalšími sportovními prvky za zhruba 40 milionů korun. Chybět nemá koncertní sál, galerie nebo prostory pro kulturní projekty plzeňské společnosti Plzeň 2015 spojené s titulem Evropské hlavní město kultury. A také byty. „Jejich počet závisí na poptávce po nich,“ uvedl Jan Petřík ze společnosti Amádeus.

Bourání Inwestu má vypuknout na přelomu letošního a příštího roku, nový objekt chce Amádeus otvírat koncem roku 2013.

Architekt: Radši torzo po Inwestu než stavbu, za niž se budeme stydět

Jan Toman je jedním z plzeňských architektů, které radnice pozvala do tzv. pracovní skupiny odborníků. Je například autorem návrhu nové fasády Divadla Alfa. Ke změnám a nové podobě budoucího objektu po Domu kultury Inwest, je poměrně skeptický.

Investor představil novou podobu obchodního centra na místě po Domu kultury Inwest. Ustoupil od supermarketu, ukázal hřiště s in-line dráhou pro bruslaře a odpočinkové zóny na střeše, multifunkční sál pro kulturu, byty, restaurace a předzahrádky u vstupů z Americké třídy. Co těm změnám říkáte?

Naoko to může vypadat dobře. Pro mě jsou to ale povrchní a nikoliv zásadní změny, nejde tam o koncepční věci. Nic zásadního na stavbě se nemění. Je to marketingově a mediálně dobrý tah, který ale nebude mít vliv na výslednou stavbu.

Proč?
Třeba ke zrušení supermarketu došel investor vlastní cestou, protože by byli konkurentem sousednímu Tesku. A co se týká rekreace na střeše … Jako projektant mám zkušenosti s projektováním zelených střech na objektech a jsou to většinou první věci, které se těsně před realizací škrtají. Například u bydlení prý bude investor prověřovat zájem, ale není zde deklarace, že zde vznikne například 30 bytů. Pro mě je to neuchopitelné až příliš mediální prohlášení. Víme, jak to chodí.

Když dojdou peníze?
Když se šetří, dojdou peníze nebo už je povolení ke stavbě objektu vydané a postaví se to bez zahrady na střeše. A postavený dům pak už nikdo nezbourá.

Máte tedy obavu z toho, že zeleň a sportoviště se mohou škrtnout, o byty nebude zájem, takže se nepostaví a na kulturní prostory se nesežene provozovatel a tak také nebudou. Zbyde krabice s obchody.
Tuhle obavu hraničící s jistotou skutečně mám. Třeba pro byty a bydlení je vyčleněno tak mizivé procento plochy, že se vůbec nedá mluvit o nové funkci v objektu. Spíš jen o doplňkové.

Co říkáte stavbě jako takové?
Můžu říci svůj osobní názor kombinovaný s obecnými pravidly projektování větších územních celků, urbanismu a podobně, kde samotná architektura je rukopisem daného projektanta, na který bych si ani já nechtěl nechat sahat. Nicméně obecná pravidla by měla platit a to i pro tuto lokalitu. Jde například o respektování výšky a objemu zástavby. Do lokality se objekt hmotově nehodí, je prostě obrovský. Měřítko nemá ani ve vztahu k městu ani ve vztahu k procházejícímu pěšákovi. Podle vizualizací člověk není schopen odhadnout, kolik má dům podlaží, což je ve městě špatně. Budova nepůsobí „městsky“. Výraz samotné budovy už je pak na architektovi.

Dá se na tom ještě zapracovat a upravit projekt tak, aby byl pro město přijatelný?
Rozhodně ano. Byl bych rád, kdyby na to investor přistoupil. Není to útok vůči konkrétnímu investorovi a konkrétnímu architektovi. Ale určitě je třeba reagovat na regulační podmínky, které snad zastupitelstvo schválí a pak reagovat přepracováním projektu.

Co konkrétně?
Nemůžu a nechci projektovat od stolu, to ani nejde. Ale musí to být objekt, který by naplňoval potřebné funkce centra města, kam patří služby, bydlení, kultura. Bylo by úžasné a potřebné mít tam veřejné prostory, tedy místa, kde se lidé mohou potkat, shromáždit, vidět. Protože přítomnost lidí dělá ulici živou. Je to vidět na všech pěších zónách, které se otevřou. Když sedí v předzahrádce například tři hezké ženy u oběda, přitáhnou chlapy a ulice žije. Takže veřejný prostor je zásadní. Území, o které m mluvíme, je velký výsek města, kde je potřeba pracovat s mnoha funkcemi.

Regulační podmínky pro investora jdou do čtvrtečního zastupitelstva ve dvou variantách, protože na jedné společné verzi se radní města neshodli. Jde o dopravní napojení, které je navrženo buď přes křižovatku s Americké a Pařížské ulice přímo do objektu nebo z Denisova nábřeží.
Z mého pohledu je doprava velká komplikace a chce to přistupovat k ní více koncepčně, tedy nejen z pohledu obchodního centra. Čím více možných vjezdů, ulic, pasáží, které budou směřovat do toho bloku, tak tím lépe. Protože tak bude možné dopravu více rozmělnit do více různých směrů. To ale souvisí s koncepcí dopravy, s přístupem policie, s plánovanými úpravami širšího centra a nejvíce s územním plánem. Je to velice komplikované a souvisí to se zásadními věcmi, které se v Plzni kolem dopravy dějí. Zde je třeba zdůraznit, že právě proto nejsou regulační podmínky pouze na zástavbu místo Kulturního domu,ale na celý blok Americká – Sirkova.

Kterou navrhovanou variantu dopravy tedy preferujete vy? Přeměnit Denisovo nábřeží na dvouproudovou ulici a tak jej přizpůsobit autům, aby tudy mohly vjíždět do objektu, nebo obětovat část Americké třídy a udělat vjezd tam?
Výstupem pracovní skupiny byla varianta, že Denisovo nábřeží zůstane zklidněné v části od Americké ulice po vjezdy do současného domu kultury. Myslíme si, že nedávná investice města do rekreační zóny nábřeží je dobrá a je třeba ji naopak posílit,protože město, které má čtyři řeky, se k nábřeží staví všude zády. Tady byl myslím zdařilý pokus se k tomu postavit jinak, nechceme tu Denisovo nábřeží zničit. Záleží také na formě křižovatky, která by eventuelně mohla vzniknout někde mezi Pařížskou ulicí a zastávkami trolejbusu, jakým způsobem by byla architektonicky začleněna do struktury města. Myslím, že křižovatka by tam byla životaschopná. Samozřejmě nesměl by to být jediný vjezd, nesměl by sloužit pro zásobování ale jen pro osobní vozidla.

Americká třída pak ale bude auty ještě více válcována než nyní. Původně se měla zklidnit část od Práce k Mrakodraou, ale zastupitelé to neschválili. Teď by se dopravou mnohem více zahltila i další část bulváru, a to od mostu směrem k hlavnímu nádraží. Není proti tomu malý kus dnes klidného Denisova nábřeží málo?
To se ukáže s plánovanou rekonstrukcí Wilsonova mostu, co to udělá s dopravou. Skutečně si myslím, že Denisovo nábřeží by mělo zůstat alespoň v této části klidové s možností zajíždění aut ulicí U Lázní a současnými vjezdy do nynějšího kulturního domu. Z mého pohledu tam nemůže vzniknout uvažovaná dvouproudá komunikace ze stávající jednosměrky. Myslím, že to by byla chyba. A průjezdná doprava by se mohla vymístit na ulici U Trati zavřením Wilsonova mostu. Pak by navýšení dopravy na Americké nebylo tak velké.

Má podle vás stále město v rukou dostatečné páky na to, aby investorovi nového objektu stanovilo přesné mantinely toho, jak bude stavba vypadat?
Když se město bude snažit a bude s tím chtít něco udělat, tak možnosti má. I přes respektování vlastnického poměru v dané lokalitě. Nicméně je to o vůli a my projektanti víme, že dokud je všechno na papíře, tak se nechá stále něco měnit. Vyžadování regelačních podmínek ale vidím jako nutnost.

Co říkáte variantě, že se zbourá Dům kultury Inwest a pak se dostane investor a majitel pozemků do pře s městem. A léta tu budeme mít torzo, staveniště přímo uprostřed města.
Já vím, že tohle je ne úplně příjemný výhled do budoucnosti a možná si tím někoho popudím proti sobě. Ale v momentě, kdy tohle investor udělá, tak je to pro mě lepší varianta, než tam postavit na dalších 40 či více let budovu, za kterou se budeme ve městě stydět.