Recyklo, jejíž hlavní náplní je separace kovových částí z plastového granulátu vznikajícího při recyklaci kabelů, přišla totiž s poklesem cen kovů o část zakázek, a ruční výroba ve věznici se jí nevyplatila. Dokonce na ní začala prodělávat. „Z tohoto důvodu jsme se rozhodli s věznicí rozloučit,“ řekl Deníku Dalibor Mizler z firmy Recyklo. Společnost s věznicí spolupracovala zhruba třináct let.

Mluvčí věznice Jana Bartošová uvedla, že pro třicítku vězňů, kteří s odchodem výše uvedené firmy přišli o práci, se už podařilo najít jiná místa. „Zaměstnali jsme je na rekonstrukci uvolněných prostor, které jsme nabídli k pronájmu případným zájemcům,“ uvedla Bartošová s tím, že věznice dostala kontakt na více než padesát firem, a s případnými nájemci už jedná.

Největší zaměstnavatel odsouzených na Borech, firma MEA Meisinger, která se rovněž zabývá zpracováním kovů, věznici potvrdila, že místa snižovat nebude.

„Vedení firmy nás informovalo o tom, že odbytiště pro své výrobky má, a důvod ke snižování míst tudíž není,“ sdělila mluvčí.

Kromě externích zaměstnavatelů nabízí odsouzeným uplatnění i samotná věznice. „Vězni pracují například v prádelně, kde se ročně vypere téměř čtyři sta tisíc kilogramů prádla, dále na pracovišti údržby, v kuchyni a podobně,“ upřesnila mluvčí.

V borské věznici by však rádo pracovalo více vězňů. „Zájem odsouzených bohužel převyšuje nabídku. Problém je v tom, že řada z nich nesplňuje zdravotní předpoklady. Tomu chceme přizpůsobit i současné jednání s novým zaměstnavatelem, a chceme získat práci i pro odsouzené, kteří nesplňují zdravotní hlediska,“ podotkla Bartošová.

Podle ní je zaměstnanost odsouzených velkým plusem pro celou společnost. „Pracující vězeň splácí dluhy, které měl venku. Je schopen například platit alimenty. Někteří dokonce nastřádané peníze pravidelně posílají domů, takže nedochází k přetrhání vazeb s rodinou,“ vysvětlila s tím, že práce za zdmi věznice je i významnou součástí nápravy odsouzených. „Někteří vězni získávají vůbec poprvé v životě návyk jít ráno do práce, protože předtím nikdy nepracovali,“ dodala.

Pracující vězni si mohou vydělat od čtyř a půl tisíce do devíti tisíc hrubého. Z toho jako každý zaměstnanec odvedou zdravotní a sociální pojištění, čtyřicet procent jim věznice strhne na úhradu nákladů za výkon trestu. „Jako kapesné si mohou nechat dvanáct procent, za které třeba nakupují uvnitř věznice,“ konstatovala Bartošová.