Krajský policejní ředitel Vild: Chystáme zřízení speciální pořádkové jednotky

Deník si s ním povídal nejen o kriminalitě v kraji a o tom, jak složité je přivést nové policisty či udržet ty zkušené, ale i třeba o tom, zda z hlediska policie vidí v chystané plzeňské gigafactory nebezpečí a jakou zásadní novinku policie v regionu chystá.

Když jste přicházel do Plzně, měl jste za sebou velmi slušnou policejní kariéru. Byl jste ředitelem Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality, poté náměstkem ředitele Národní centrály proti organizovanému zločinu a pak náměstkem policejního prezidenta pro Službu kriminální policie a vyšetřování. Nicméně při příchodu do Plzně v červenci 2020 jste prohlásil, že se na post krajského ředitele, který může někdo považovat za krok směrem dolů, těšíte. Platí i po bezmála dvou a půl letech, že návratu do města, kde jste kdysi už působil, nelitujete?

Určitě nelituji. Potkal jsem tu spoustu profesionálů, spoustu skvělých lidí. Když jsem přicházel, tak s představou, že tu zúročím zkušenosti z předchozí kariéry a myslím, že se to společně s kolegy daří. Musím říct, že po celou dobu, co v Plzni působím, se pohybujeme v nestandardní době a nestandardních podmínkách. Přišel jsem do pandemické krize, která začala ještě za mého působení v Praze. Když jsme se domnívali, že nás pandemie opouští a dá nám trochu vydechnout, začala uprchlická ukrajinská krize. Když jsme si nastavili nějaký systém a pomáhali, seč nám síly stačí, objevila se další uprchlická vlna. Ve všech případech kolegové prokázali, že jsou policisty tělem i duší, že jsou skuteční profesionálové.

Zmínil jste zkušenosti z předchozích funkcí. Můžete říci, které konkrétně jste zúročil při svém působení v Plzeňském kraji?

Když přicházíte ze struktur o patro výše, máte určitý nadhled. Víte, jak to v Praze funguje, znáte vztahy, znáte mechanismy…

Milan Edl: Propojení technických a humanitních oborů je budoucností ZČU

Znáte i lidi…

Samozřejmě, znáte i lidi, máte kontakty. Je to tak. Znalosti, které jsem si přinesl, jsou plusem při rozhodování o věcech, které řešíte na krajské úrovni.

Co vás coby ředitele v Plzeňském kraji nejvíce trápí? Jsou to finance, jichž je stále méně? Nedostatek policistů? Některá konkrétní problémová místa v kraji? Kriminalita cizinců? Uprchlická otázka? Či něco jiného?

Z toho, co zmiňujete, bych řekl, že nás trápí nejvíc personální situace. Neřekl bych, že peněz je stále méně, naopak bych řekl, že v posledních letech jsme zažívali období, kdy policie získávala finanční prostředky ve větší míře než dříve. V poslední době došlo k navyšování průměrných platů policistů. Kde se stala trošku chyba nebo kde jsme zaspali, tak to jsou nástupní podmínky. V tomto případě se policie stala konkurence méně schopnou, ale vedení Policejního prezidia reaguje a činí se kroky, aby se situace zlepšila. Totéž ve vztahu k našim občanským zaměstnancům.

Co se týče personální situace, ta je skutečně problémem. Chybí nám kolem 250 lidí, tedy zhruba deset procent. Je třeba k tomu dodat další souvislosti. V tuto dobu probíhá kontrola na slovenské hranici, kterou posilujeme, jsou tu nestandardní podmínky v souvislosti s ukrajinskou migrací, kdy kolegové plní úkoly na asistenčním centru, to vše jsou aktivity, které odčerpávají naše personální zdroje. A když si k tomu přidáme chybějící kolegy, je to samozřejmě hodně.

Daří se nabírat nové policisty? Na co je lákáte?

Nábor se celkem daří. Někdy se nesprávně odděluje od druhé strany, kterou jsou odchody zkušených policistů. Nelze mluvit pouze o číslech. Pokud nám nastoupí deset policistů a deset jich odejde, tak ti noví jsou na začátku, musí sbírat zkušenosti a musejí se učit, zejména od starších kolegů. A ve chvíli, kdy ti odchází, tak chybí při předávání zkušeností a ten proces učení se je poté složitější a delší. To znamená, že policista, který odchází, má z mého pohledu úplně jinou hodnotu než ten, který nastupuje. Další věc je, že nová generace funguje úplně jinak než ty předchozí a je o to důležitější, aby přebírali ty správné návyky a zkušenosti od zkušených kolegů.

To jistě neplatí jen u policie. Právě odchody zkušených policistů kvůli výsluhám, různým reorganizacím a podobně jsou dlouholetým problémem policie nejen v Plzeňském kraji. Daří se v tomto ohledu situaci zlepšovat?

Je to mozaika, která se skládá z více střípků. Něco může ovlivnit krajské ředitelství, něco vedení policie, něco vedení resortu. Na krajské úrovni měníme firemní kulturu, snažíme se vytvářet takové prostředí, aby lidé měli pocit, že jim stojí za to být tady v týmu, aby chápali, že jejich práce je společensky důležitá a významná, aby chápali to, že vedení si jejich práce váží. V tomto ohledu jsme s kolegy z vedení učinili mnoho kroků. Jsou tu ale i faktory, které působí na policisty, aby opustili sbor. Rizikovou skupinou z hlediska odchodů jsou policisté sloužící 20, 25, 30 let. To souvisí s výsluhovými příspěvky. Když s těmi lidmi hovořím, tak unisono zaznívá: Jsme unavení, je nám kolem padesáti a chceme si život přizpůsobit svým představám. Jsou to příběhy babiček na plný úvazek, lidí, kteří se ještě cítí dostatečně silní na to, aby změnili profesní dráhu a vydali se jinam. Policisté jsou velice kvalitními personálními zdroji pro městské úřady a instituce státní správy.

Ministr i Škodovka: Gigafactory je pro Česko životně důležitá

Jaký je v současné době průměrný plat policisty v kraji?

Průměrný plat je necelých 50 tisíc korun hrubého.

A jaký je nástupní, jenž by podle vás měl být konkurenceschopnější?

Je pod 30 tisíc korun. Nastupující policista je tak o několik tisíc níže, než je průměrný plat v Plzeňském kraji. V tomto ohledu se ale nyní ze strany vedení Policejního prezidia konají kroky, které by měly situaci změnit.

Zastavme se u kriminality. Jak se za dobu vašeho působení vyvíjí? Daří se ji snižovat? Poslední známá čísla ohledně vývoje kriminality v kraji jsou z konce roku 2021 a říkají, že ubylo vražd a majetkových trestných činů, ale přibylo případů domácího násilí či mravnostních deliktů. Jak je tomu v roce letošním? Před několika dny Plzeň vzrušila surová matkovražda…

Musíme si uvědomit jednu věc, že rok 2019 byl poslední standardní. Covid ovlivnil nápad trestné činnosti, v letech 2020 a 2021 byl zaznamenán významný pokles kriminality. Rok 2022 můžeme porovnávat proto s rokem 2019. Zaznamenáváme mírný nárůst kriminality oproti roku 2019. Nárůst zaznamenáváme zejména v oblasti kyber kriminality, tedy trestných činů páchaných v prostředí internetu. To je ale problém celorepublikový a je to téma, na jehož řešení se už intenzivně pracuje.

Co se týče nejzávažnějších trestných činů, zmiňoval jste vraždy. Tam jsme ve stejných číslech jako v předchozích letech, např. proti roku 2021 máme o jeden případ více. Vesměs jsou to vraždy, které se odehrávají v domácím prostředí, případně to jsou vraždy na ubytovnách mezi cizinci. Jsou to tedy případy, kdy je od začátku téměř jasné, jak k vraždě došlo.

I tady se ale najdou vraždy, kde to není jasné, např. dosud neobjasněná zářijová smrt muže na plzeňských Borech. Ale přejděme k jinému druhu trestné činnosti. V některých regionech se policisté setkávají s tím, že lidé dopadení při krádežích se hájí tím, že to bylo z hladu, že prostě nemají peníze. Vím, že jde spíše o záležitost strážníků, nicméně zaznamenali jste i vy takové případy?

Toto nezaznamenáváme, rozhodně ne jako obecný trend. Ale možná se časem ukáže, že právě takovýto faktor může mít vliv na nárůst kriminality. Zatím se s tím ale nesetkáváme ve statisticky významné míře.

V souvislosti s vraždami jste zmínil cizince na ubytovnách. Teď v pátek dostal Ukrajinec 12 let vězení za vraždu Moldavana v Třemošné. Nejde ale jen o nejzávažnější skutky. Jak velkým problémem jsou v kraji cizinci na ubytovnách? Kde je situace nejhorší?

I přes to, že je tu velký počet cizinců, ať už vzhledem k průmyslovým zónám či migrační krizi ukrajinského charakteru, nezaznamenáváme zvýšený počet aktivity této komunity v páchání trestné činnosti. Nevnímáme to jako nějaký rizikový faktor.

Takže ani chystaný projekt gigafactory v Plzni není podle vás z hlediska bezpečnosti nic, čeho bychom se měli obávat?

Je to určitě záležitost, které bychom měli věnovat pozornost, musíme se chystat na to, že pokud by tu byl takový projekt realizován, bude to mít dopad na bezpečnostní situaci. Není to tak, že bychom to vnímali jako nějaké zásadní riziko. Bude to další průmyslová zóna, které budeme muset věnovat pozornost, tak jako těm ostatním.

Když už jsme nakousli budoucnost… Začali jste otevírat Pol Pointy, jsou už tři a další přibudou. Co zásadního ještě plánujete?

Pol Pointy, to je záležitost vyzkoušená ve Středočeském kraji a my jsme ji převzali. První Pol Point otevřený v září už přinesl ovoce v podobě případu, který byl oznámen jeho prostřednictvím. Využití videokonference, na jejímž principu Pol Point funguje, přináší úsporu času policistů i občanů. Jde i o plnění jedné z priorit, a to je digitalizace některých našich činností. Do konce roku chceme otevřít ještě další dva Pol Pointy v kraji, nicméně by to nemělo být konečné číslo.

Co zásadního ještě chystáte?

Chystáme zřízení speciální pořádkové jednotky (SPJ). Byli bychom pátí v ČR. Jedna je v Praze, jedna v Ústí nad Labem a dvě na Moravě. Myslím si, že v Plzni má speciální pořádková jednotka být. Nejen pro Plzeňský kraj, ale i Karlovarský kraj či navazující okresy jižních Čech by to bylo významné zefektivnění a posílení možného využití těchto sil a prostředků pro různé akce, ať již shromáždění, sportovní utkání nebo jiné aktivity.

Růst nákladů řeší i Velký Javor. Zdražuje o tři eura, dál sází na Čechy

Kdy má jednotka vzniknout a jak bude početná?

Čeká se na finální podpis ministra vnitra, ale pokud se nic mimořádného nestane, jsme připraveni spustit fungování SPJ k 1. lednu 2023. Bavíme se o zhruba stovce policistů, přičemž to je nějaký počáteční stav, chtěli bychom se dostat ještě na vyšší čísla, ale bude záležet na personální situaci.

Když jsme u budoucnosti. Nemyslíte si, že by se měla zlepšit informovanost veřejnosti o trestné činnosti páchané v kraji? O mnoha i velmi závažných případech, pokud je novináři tzv. nevyšťourají, se veřejnost dozví až poté, co my novináři navštívíme soud. Policie o nich neinformuje ani hned poté, co se skutek stal, ani po sdělení obvinění či předání spisu státnímu zástupci… Při pohledu na případy z policejních stránek by čtenář musel dojít k pocitu, že třeba znásilnění či pohlavní zneužívání jsou věci, které se u nás prakticky vůbec nedějí… Jen se krade, bourá, pátrá, sprejuje a občas se vybere pěstírna…

Já chápu, že novináři touží po senzaci, upoutat čtenáře. Tady je třeba si uvědomit jednu věc, a to, že přípravné řízení je neveřejné. Proto se spoustu informací dozvídáte až u soudu, a to je v pořádku. Já chápu touhu novinářů po informacích a vy zase pochopte nás, protože informace z trestního řízení, pokud jsou zveřejněné předčasně nebo necitlivě, mohou způsobit i zmar trestního řízení. Je třeba si uvědomit i to, že v citlivých kauzách, třeba mravnostního charakteru, hrozí tzv. sekundární viktimizace obětí (druhotné zraňování – pozn. aut.).

Souhlasím s tím, že oběti je třeba chránit, a Deník to dělá, nicméně jsou případy, kdy by dle mne policie informovat měla. Jako příklad mohu uvést např. sérií loupeží, o níž mluví celé město, lidé se bojí, nemají informace a policie nevydá žádnou zprávu. Vznikají pak nesmyslné fámy. Chápu, že policie nechce narušit vyšetřování i to, že chrání oběti, ale někdy mám pocit, že chrání i pachatele…

To není v rozporu s tím, co říkám. Opakuji, že přípravné trestní řízení je neveřejné. My se snažíme informovat veřejnost v tom smyslu, zda hrozí nějaké nebezpečí. O tom, co je pro ni podstatné. To, zda byl např. pachatel nedávné vraždy trestaný či nikoli, zda to byl Čech či cizinec a podobně, to podstatné není, to je touha novinářů mít něco navíc.