Krajská zařízení
• Klatovská nemocnice
• Domažlická nemocnice
• Rokycanská nemocnice
• Stodská nemocnice
• Nemocnice následné péče sv. Anna, Planá
• Nemocnice následné péče Horažďovice 

Původní odhady přitom počítaly s částkou o 75 milionů nižší. Hejtmanství říká: Dost! Takhle to dál nejde. Chce zavést osobní zodpovědnost primářů a nevylučuje personální změny ve vedení nemocnic.

„Zdravotní zařízení mají velké problémy a říct, že jde jen o důsledek úhradové vyhlášky, by bylo nefér. V některých případech jde o celý řetězec chyb," říká hejtman Václav Šlajs (ČSSD). Tvrdí, že velké nedostatky jsou už na první pohled patrné hlavně u Klatov, kde se podle něj nezvládla transformace ze staré do nové nemocnice. „Do nového se nakupovalo neomezeně a finance nebyly na prvním místě," připomněl Šlajs.

Právě Klatovská nemocnice vykazuje dlouhodobě největší ztrátu. Jen za loňský rok 193 milionů korun. Ředitel František Lešundák při svém jmenování na konci roku 2011 sliboval, že dokáže zařízení vytáhnout z dluhů a v roce 2014 už bude hospodařit s nulou. Nepodařilo se, o své místo se ale bát nemusí. Zatím. „Se současnou úhradovou vyhláškou není možné dostat nemocnici z červených do černých čísel. Ztrátu lze pouze snížit," řekl už dříve náměstek pro zdravotnictví Václav Šimánek (ČSSD).

Od roku 2011 do loňska ztráta Klatovské nemocnice rostla, to se nyní má zlomit. „Veškeré náklady se snažíme zracionalizovat. Pro letošek jsme se s krajem dohodli na ztrátě 135 milionů korun. Pokud tento plán nedodržím, odejdu," řekl včera Deníku ředitel Lešundák.

Například Rokycanská nemocnice počítá pro letošek se ztrátou 34 milionů korun.

Hejtman Šlajs prohlásil, že si nechá zpracovat podrobnou analýzu, nevyloučil ale nepopulární kroky. „Kromě managementu nemocnice by na hospodářském výsledku měli být více zainteresováni i primáři," upozorňuje Šlajs. Co to v praxi znamená? Rozhodně nehrozí, že by primáři dopláceli milionové ztráty ze svého. Naopak. „Pokud primář dokáže ekonomicky hospodařit, byť se ztrátou, ať dostane odměnu třeba i 200 tisíc," dodal.
Podobnou analýzu už si kraj nechával zpracovat před třemi lety, měla kraji poradit, zda by měl do svých areálů pustit soukromého investora, část prostor pronajmout či najmout nového manažera. Vedení kraje tehdy na analýzu za dva miliony nedalo a ponechalo stávající stav.

Dluhy nemocnic narůstají od roku 2008, tehdy na ně kraj doplácel 53 milionů korun. O dva roky později to byl víc než dvojnásobek a za rok 2012 muselo hejtmanství do šesti krajských zařízení napumpovat už 225 milionů korun. Nejmenší ztráty dlouhodobě vykazují nemocnice následné péče v Plané a v Horažďovicích.

Nejvíce naopak doplácí kraj na Klatovy. „Jde o neekonomický provoz. Mzdové a osobní náklady tvoří v ostatních nemocnicích zhruba 60-65 procent veškerých nákladů, v Klatovech je to pouze 41 procent," řekl hejtman. Podle mluvčího Klatovské nemocnice to souvisí s přesunem do nového monobloku. „Budova je lépe vybavena přístroji a ty jsou energeticky náročnější," vysvětluje mluvčí Jiří Kokoška. Částka prý klesne, až po převedení všech opuštěných budov k jinému využití.

Celková částka 300 milionů korun za rok 2013 není potvrzená auditem, příliš už se ale pravděpodobně nezmění. Pro letošek počítá krajský rozpočet s doplatkem 240 milionů korun, tedy s částkou meziročně o šedesát milionů nižší. Plzeňský kraj navíc začne letos přes Asociaci krajů ČR požadovat nápravu historického podfinancování nemocnic, která je dlouhodobě nejvýznamnější příčinou ztráty nemocnic.