Ta se sice nachází na atraktivním místě na okraji města a mohla by být skvělou lokalitou pro koupání a rekreaci Plzeňanů, avšak kvůli dlouhodobé špatné kvalitě vody využívána téměř není.

Záměrem projektu je vystavět oddělovací hráz v dolní části nádrže, tedy v prostoru nad hrází přiléhající k areálu Škodalandu, a v tomto odděleném prostoru pomocí biomanipulace (vodní rostliny, rybí obsádka) a dalších opatření vylepšit jakost vody tak, aby se na místě mohli lidé koupat, provozovat tam vodní sporty a podobně.

„Z důvodu dlouhodobě nevyhovující jakosti vody pro rekreaci a koupání v nádrži České údolí jsme před časem zadali zpracování studie o způsobu proveditelnosti revitalizace nádrže. Zpracovatel studie nám nyní předložil tři varianty toho, jak velkou vodní plochu z nádrže hrází oddělit a vyčlenit pro koupání,“ vysvětlil technický náměstek primátora Pavel Šindelář.

Varianty se lišily hlavně velikostí vodní plochy. Radní města Plzně souhlasili s variantou navrhující využít největší z navržených ploch pro koupání, a sice 17,7 hektaru. Délka nábřežní hrany by měla být dle návrhu 2100 metrů, délka hráze 1238 metrů a úpravna vody by byla na 100 l/s. „Varianta řeší odstranění sedimentů ze dna nádrže s částečným využitím pro vznik nových ostrovů a částečné využití při stavbě nábřežní hrany. Jako konstrukční materiál na dělící hráz je navrženo použití místních písčitých štěrků. Dělící hráz by měla být vybavena lavičkami, zelení, plovoucími moly, pláží, veřejným osvětlením. Vlevo od dělící hráze by vzniklo místo pro loděnici a ostrůvky z vytěžených sedimentů, kde je navrženo vysazení vodních rostlin a rybí obsádka. Nábřežní strana by měla být vybavena dětským hřištěm, pláží, vodními atrakcemi, skluzavkou, zelení, cestami pro pěší, venkovními sprchami a parkovištěm,“ přiblížil návrh studie vedoucí Odboru investic Magistrátu města Plzně Pavel Grisník.

Vybranou variantu zpracovatel studie označil jako nejvýhodnější, a to z důvodu vysoké technicko-ekonomické efektivity, vysoké rekreační kapacity a efektivního propojení Škodalandu a veřejného prostoru v jeho okolí. „Studie bude odevzdána do konce letošního prvního pololetí. Následovat by pak mělo vypracování projektových dokumentací v dalších stupních, a to pro územní rozhodnutí i stavební povolení, a následně realizace stavby samotné,“ přiblížil technický náměstek Pavel Šindelář. Rychlost příprav závisí na přidělení finančních prostředků na realizaci projektové dokumentace a výstavby.

Město Plzeň by chtělo na investici využít některý z připravovaných dotačních titulů, přičemž by rádo projekt zrealizovalo do pěti let. „Vše bude také záviset na dalších průzkumech, které ověří zejména finanční náklady investice. Při potvrzení předpokladů, tedy možnosti uložení odstraněného sedimentu z rekreační části do ostrovů a zemníku mimo koupací část (přírodní zóna), zdroje vhodných zemin v místě stavby pro výstavbu dělícího násypu hráze a dále postačující jednorázové úpravě jakosti vody na začátku sezony a sezonního provozu úpravny vody, budou náklady na realizaci projektu činit předběžně 272 milionů korun. Tyto předpoklady budou ověřovány následnými průzkumy a chemickými rozbory vody před vlastní realizací stavby,“ doplnil Pavel Šindelář. V částce nejsou zahrnuty náklady na infrastrukturu a vybavení lokality.