Takřka rok poté, co byl slavnostně vysvěcen její základní kámen, se vysvěcení biskupem plzeňským Františkem Radkovským dočkala také zcela nová kaple Obětování Páně. A při pohledu na ni člověku připadá, jako by u kostela byla celých tři sta let.
„Základní kámen kostela byl položen v roce 1711. Vloni, u příležitosti třísetletého výročí této události, jsme po dlouhém rozvažování slíbili kapli, která nikdy nevznikla, podle Santiniho představ dostavět," řekla včera Irena Bukačová, ředitelka Muzea a galerie severního Plzeňska, jež v Mariánské Týnici sídlí.
Nový projekt navazuje na původní Santiniho záměr vybudovat symetricky vedle kostela Zvěstování Panny Marie a proboštství dva takzvané ambity, což jsou klenuté klášterní či kostelní chodby čtvercového půdorysu. Díky přístavbě kaple je půdorys stavby nyní konečně souměrný, tak jak bylo kdysi zamýšleno. Souměrnost je totiž jeden ze základních znaků baroka.
Vzniku kaple nezabránilo ani to, že se Santiniho původní plány nedochovaly – stavba na východní straně kostela vznikla jako přesná kopie kaple na straně západní. Finančně akci čtyřmi miliony korun zaštítil Plzeňský kraj. Areál Mariánské Týnice je chráněn coby kulturní památka České republiky. V době největší slávy sloužil jako proboštství plaského cisterciáckého kláštera, s nímž společně zanikl v roce 1784 dekretem císaře Josefa II.
