Přesto se nevzdává. Přednáší, vede výuku pro školáky, jezdí na astronomická pozorování. Jako jediný se přihlásil do konkurzu na ředitele městské organizace, kterou vede a kterou magistrát zřizuje. Uspěl, jak jinak. Věří, že Plzeň jednou hvězdárnu bude mít.

Kde berete sílu pořád přesvědčovat radnici, že vaše organizace stojí za zachování?
Z mnoha důvodů. Astronomii fandím, je to můj koníček a chci ji dělat a pak mám vedle sebe podobně nadšené spolupracovníky. Všichni víme, že naše práce má smysl. Nehodlám je zklamat.

Co ale zmůžete bez zázemí?
Když jsme se odstěhovali z Hamburku do náhradních prostor, neběžela třeba školní výuka, kroužky, některé volnočasové aktivity. Dnes dokážeme zajistit školní výuku v rozsahu od mateřských škol přes základní a střední školy a v malém měřítku dokonce pro vysoké školy. Máme astronomické kroužky pro děti i kurzy pro dospělé, základy meteorologie, paleontologie a geologie a další. Děláme také přednášky pro veřejnost, na tu poslední o katastrofickém roku 2012 bylo v klubu na radnici tak plno, že se tam lidé ani nevešli.

Katastrofickým rokem 2012 myslíte to, že má být 21. prosince konec světa?
Ano, ale lidé se rozhodně nemusí bát. Skutečně nemáme žádné zprávy o tom, že bychom směřovali ke konci světa. Sice se o tom píše v souvislosti s koncem mayského kalendáře, ale většinou jsou to nesmysly. Mayský kalendář tvoří několik cyklů a je aktuálně spočítáno, že konec nebude letos, ale až za 104 let. Navíc, i kdyby mayský kalendář končil, stejně to nic neznamená, právě proto, že je cyklický, a hlavně nemá nic společného s koncem světa.

Přesto ovlivňují zprávy o konci světa hodně lidí. Věří tomu?
Ano, volají třeba k nám na hvězdárnu a ptají se, co se bude dít. Telefonovala mi jedna maminka, která má malé dítě. Zadržovala pláč a nakonec se vážně rozplakala ze strachu z konce světa. Tohle už nejde brát jako legraci, ale jako vážný problém. I proto se snažíme o osvětu, a i proto je hvězdárna důležitá. Lidé tam dostanou relevantní informace z odborného pracoviště. Můžeme je poskytnout a také je poskytujeme i na zavolání.

Co lidi ještě zajímá?
Chtějí poradit a vysvětlit úkazy na obloze. Nebo volají, když si chtějí pořídit dalekohled. Samozřejmě nejsme schopni zodpovědět všechny otázky typu, co je na konci vesmíru a podobně. My vycházíme z dat naměřených přístroji či získaných při simulacích, jež neodporují našim pozorováním. Pokud se někdo ptá na to, co bylo před velkým třeskem, nezíská jednoznačnou odpověď. Jde totiž o filosofickou otázku. Lze věřit tomu, nebo onomu, ale nelze na ni jasně odpovědět.

Mluví se ale i o astronomických katastrofách při konci světa.
Ano, ty nás mohou skutečně potkat, ale jde o to, nakolik jsou reálné. Reálná může být například srážka planetky se Zemí. Ale například galaktické nulové pásmo, o kterém se také hovoří, je naprostý nesmysl. Nic takového neexistuje. Tím ale neříkám, že nemůže dojít k nějakému neštěstí. Zmíněný pád planety však hrozí stejně dnes jako zítra či za tisíc let. Nicméně i naše Země je aktivní těleso, které má deskovou tektoniku, se svými důsledky, jako jsou zemětřesení a sopečná činnost, které se projevují neustále. Ale ani tyto katastrofy nesouvisí s datem 21. prosince 2012 či s koncem jakéhokoli jiného lidského kalendáře. Ale je bláznivé tvrdit, že tu nastanou tři dny tmy a teploty klesnou o padesát stupňů. To jsou nesmysly. Tyto jevy by nenastaly, ani kdyby došlo ke srážce s velkou planetkou, ačkoli při tom by se děly jistě i horší věci.

Dá se to vysledovat dopředu?
Asteroidů je velké množství a velmi obtížně se ve vesmíru detekují, protože jsou tmavé, takže je nemáme možnost vždycky včas zjistit. Pokud by asteroid přilétl ze směru od Slunce, kde jsou omezeny pozorovací možnosti, tak by mohlo ke katastrofě dojít. My třeba víme, že v roce 2029 dojde k průletu planetky Apofis, jež proletí ve vzdálenosti pouhých 30 tisíc kilometrů.

To je blízko?
Je to asi desetkrát blíž, než je od nás Měsíc, takže z astronomického hlediska je to opravdu malá vzdálenost. Bude to velmi těsný průlet a záleží na tom, jak se stočí jeho dráha. A dá se pak podle toho odvodit průlet v roce 2036, který by mohl být kritický, protože v tomto případě by skutečně mohlo dojít k pádu planetky na Zem. Zatím ale jde jen o určitou pravděpodobnost. Ta se po roce 2029 buď zvýší, což by bylo velmi špatné, anebo se naopak sníží.

Co se stane, když planetka skutečně narazí do Země?
To by byl velký průšvih, protože každé těleso má samozřejmě nějakou hmotnost, rozměry a rychlost. Podíváme-li se na poslední katastrofu z roku 1908, kdy proniklo do atmosféry těleso o průměru přibližně 50 metrů v oblasti Tunguzky a explodovalo ve výšce asi osmi kilometrů… Tehdy to pokácelo les v okruhu až 200 kilometrů. Nevíme, zda to byl asteroid nebo kometa. Každopádně to zcela zdevastovalo oblast o velikosti zhruba Washingtonu i s jeho okolím. A to mluvím jen o samotné devastaci. Další věcí je, že tím dopadem se uvolní mnoho energie, vzniká tlaková a tepelná vlna.

Co by se stalo, pokud by šlo o těleso s průměrem třeba jeden kilometr?
Mohlo by zničit oblast zhruba velkou, jako je Francie. Proto se také planetky a komety tak hlídají. Již jsme viděli třeba pád komety na Jupiter na konci minulého století. Kometa kolem něj prolétla v těsné blízkosti, čímž došlo k slapovému působení. Kometa se rozpadla na více částí. Při jejím návratu astronomové spočítali, že do Jupitera narazí, což se skutečně stalo, a na Jupiteru se objevily následky katastrofy.

Jde to vidět dalekohledem?
Ano, dohadovali jsme se, co se stane. Já jsem se domníval, že se nestane nic vážného. Jupiter je velká planeta o průměru asi 143 tisíc kilometrů, tedy asi 11x více, něž naše Země. Kometa je mnohem menší, navíc se rozdrobila. Opak byl pravdou. Sledovali jsme to s diváky menším dalekohledem o průměru 150 mm, tenkrát ještě z budovy planetária nad Hamburkem. Viděli jsme, že Jupiter je jakoby uštíplý. S překvapením jsme si uvědomili, že vidíme následky oné katastrofy. Velké pozemské dalekohledy je byly schopny pozorovat ještě několik následujících měsíců. Tenkrát jsme si říkali, že jsme viděli srážku století. Ale není tomu tak. Během posledních pár let jsme zaznamenali několik dalších nárazů menších těles. Je pravda, že velké planety naši Zemi částečně chrání před podobnými katastrofami, protože přilétající tělesa mohou odklonit a ona nenarazí do nás.

Řekl jste, to jsme ještě mívali na Hamburku diváky. Před několika lety jste mluvil o složené hvězdné obloze pod schody v náhradních prostorách, které teď obýváte. Pořád je tam složená?
Zatím ano, ale má vyhlídky. Nejde o celý přístroj planetária, ale o jeho část. Požádalo nás totiž gymnázium v Chebu, kde vzniklo komunikační centrum s planetáriem, zda jim část přístroje nepůjčíme. Takže o tom nyní jednáme.

Myslíte, že ho budete v Plzni ještě potřebovat?
To nevím. Kromě planetária bychom potřebovali i hvězdárnu, protože něco jiného je teorie a něco jiného praxe. Rozhodně se naděje nevzdávám, i když je pravda, že za současné situace kolem financí města tady ta naděje vlastně není. To je realita a budu velice rád, když se nám podaří udržet činnost v současné podobě. Pokud to půjde a najdeme nějakou skulinku, abychom mohli svoji činnost rozšířit, tak to určitě uděláme. Nechci mít stagnující organizaci, chci organizaci, která bude rozvíjet svou činnost. Skutečně hodně mi na tom záleží.

V Plzni vyrostla Techmania a její součásti bude i planetárium. Oni volí velmi populární formu, jak lidem přiblížit hvězdy a vesmír. Jeden čas se mluvilo dokonce o propojení s vaší organizací, ale vám se to moc nelíbilo.
Je pravda, že se o tom mluvilo, nicméně jejich a naše představa popularizace vesmíru se od sebe odlišují. Myslím, že bude rozumnější, když tyto organizace zůstanou samostatné a každá si pojede svoji činnost, která je rozdílná. U Techmanie se bude jednat o více populární formu, my se zase musíme víc držet faktů. Jsme členy České astronomické společnosti a nemůžeme a ani se nechceme odchylovat od základní činnosti hvězdáren a planetárií. Určitě jsme také popularizační zařízení, ale ani Techmania by náš problém nevyřešila. My potřebujeme i pozorovací činnost a tudíž hvězdárna je pro nás velmi důležitá.

Kde by v Plzni byl nejlepší prostor pro pozorovatelnu?
Pokud bych tu stavěl hvězdárnu a měl možnost stavět na zelené louce, tak určitě v Doubravce Na Vyhlídce, což je kousek od Rokycanské na druhou stranu od hřbitova. Nahoře na horizontu, odkud je vidět Božkov i Koterov, je vyhlídková plošina. Pro hvězdárnu ideální místo.