K jeho lůžku v Nepomucenu však dorazil krátce po jeho smrti. Už tehdy se Svatý otec snažil vyhovět kardinálově přání vrátit se domů, ovšem komunisté převoz jeho těla do rodné země zakázali. „Báli se, že občanské nepokoje by byly ještě větší než při pohřbu Jana Palacha,“ nastínila historička Stanislava Vodičková.

Pohřeb, jenž se uskutečnil 22. května 1969 ve svatopetrské bazilice, vedl oproti zvyklostem právě papež Pavel VI. Plzeňský rodák byl uložen na čestné místo po boku papežů. „Hrob vypadá úplně jinak než ostatní sarkofágy. Je sice důstojný, ale působí dojmem veliké skromnosti a prozatímnosti,“ uvedla pracovnice Ústavu pro studium totalitních režimů.

Právě Vodičková při procesu beatifikace objevila Beranovu poslední vůli v osobním archivu, který přivezl z Říma monsignore Jaroslav Škvarvada (pozn. red.: byl Beranovým sekretářem). V dokumentu vyslovil kardinál přání být pohřben ve svatovítské katedrále v Praze, případně na boleveckém hřbitově v Plzni. „Když padl režim, všechny okolní státy si převezly své biskupy a kardinály a pochovaly je. Až nalezení závěti znovu rozdmýchalo myšlenku, aby kardinál spočinul v rodné zemi,“ doplnila Vodičková.

Autorka knihy Uzavírám vás do svého srdce je šťastná, že Beranovo poslední přání se v těchto dnech plní. Společně s českou delegací dorazila už ve čtvrtek do Vatikánu, kde byla přítomna vyzdvihnutí ostatků z krypty a jejich převezení do Papežské koleje Nepomucenum, kde až do své smrti kardinál bydlel. V pátek Vodičková cestuje spolu s církevními hodnostáři a politiky do Prahy, kde se zúčastní večerního programu i sobotní slavnostní mše.

Ilustrační foto
Na prodej či koupi chaty je ideální čas, jaro tomu přeje