Tolikrát omílaná věta „nepřestávejme být optimisty“ už se v posledních dnech, kdy i přes přísný lockdown stále rostou čísla nakažených, zdá být skutečně dost otřepanou frází. Na spoustu z nás, kteří teď musí trávit ještě více času doma, má celá situace neblahý psychický dopad. Zvláště izolace seniorů může mít devastující vliv na jejich psychiku i zdraví. A je poměrně zarážející, že této otázce se vládní činitelé neustále vyhýbají a prakticky ji neřeší.

Zkusme se ale na lockdown a na razantní omezení pohybu podívat i z jiné stránky. Za běžné situace si řada z nás stěžuje na nedostatek času v každodenním shonu. Kolikrát už jsme si řekli, že až budeme mít chvíli čas, přečteme si knihu, co nás už dlouho láká, začneme posilovat nebo se naučíme péct. A teď, když čas máme, tak si mnohdy stěžujeme, že nevíme, jak s ním účelně naložit.

Starosta druhého plzeňského obvodu Lumír Aschenbrenner s tibetskou vlajkou podepsanou Dalajlámou.
Nad Slovany vlaje tibetská vlajka, radnice ji vyvěšuje přes dvacet let

Není lepší podívat se na tuto dobu, kdy jsme omezení ve spoustě našich činností, jako na příležitost splnit si naše sny a přání, po kterých toužíme, když „nemáme čas“? Člověk má teď hodně času přemýšlet o spoustě věcí a uspořádat si své myšlenky. A možná je tato doba, která nás donutila se zastavit, příležitostí si uvědomit, co nás dělá šťastnými a co skutečně chceme.