Když navštívíte Radku Novou, hned u dveří vás přivítá smečka koček. Snad v každé místnosti jejího domu je nějaký pelíšek nebo škrabadlo. Padesátiletá žena se totiž zamilovala do plemene birma, které podle legendy pochází z Tibetu.

Nejdříve chovala šest obyčejných koček. „Pak jsem si ale koupila knížku, abych se dozvěděla, jaké mám vlastně doma. Na obrázku jsem viděla krasavici s modrýma očima a bylo jasno,“ líčila. Před osmi lety založila v Mirošově na Rokycansku chovnou stanici. Všechna ušlechtilá zvířata má ovšem doma. A považuje je za členy rodiny. „Ona s námi dokonce vaří nebo uklízejí. Při přípravě jídla se snaží ukrást, co mohou. Když mám v ruce smeták, chytají ho a je to pro mě velká zábava,“ vyprávěla.

Každá kočičí šelma dostává jméno podle růže. Radčina druhá vášeň je pěstitelství na zahradě má nespočet keřů Kordes. S dvěma krasavicemi a jedním krasavcem vyrazila o víkendu na mezinárodní výstavu koček. Jak vypadala příprava na přehlídku? Nutné je především koupání. „Umyji je, napudruji a rozčesám srst, která musí být krásná a nadýchaná. U kocourků je péče trochu náročnější, protože se jim víc mastí ocásek, takže je potřeba ho umýt čtyřikrát,“ popsala.

Na výstavy ale Radka, jež je v invalidním důchodu a přivydělává si jako učitelka angličtiny, nejezdí vyhrávat. „Chci lidem především představit toto plemeno, které není v Čechách známé. Důvodem je určitě i to, že birma je dost náročná na chov. Požadavky na to, jak musí vypadat, jsou přísné,“ doplnila. V kraji má birmy pouze Radka.

Aktuálně se v Mirošově stará o 15 chovných koček, 15 kastrátů a pět koťátek. Sedm z toho je klasických domácích koček. Pokud některého ze svých miláčků prodá, s novým majitelem je vždy v kontaktu. „Píšeme si, voláme a posíláme fotky. Je pro mě důležité vědět, že se mají dobře,“ uzavřela.